SLOKA 17
saṅgamaḥ khalu viprarṣe
śiveneha śarīriṇām
durlabho munayo dadhyur
asaṅgād yam abhīpsitam
saṅgamaḥ—společnost; khalu—jistě; vipra-ṛṣe—ó nejlepší z brāhmaṇů; śivena—s Pánem Śivou; iha—v tomto světě; śarīriṇām—ti, kdo jsou uvězněni v hmotných tělech; durlabhaḥ—velice vzácná; munayaḥ—velcí mudrci; dadhyuḥ—pohroužení do meditace; asaṅgāt—odpoutaní od čehokoliv jiného; yam—s kým; abhīpsitam—touží.
Velký mudrc Vidura pokračoval: Ó nejlepší z brāhmaṇů, živé bytosti uvězněné v hmotném těle se mohou jen velice těžko osobně setkat s Pánem Śivou. Dokonce ani velcí mudrci, kteří nejsou nijak hmotně připoutáni, se s ním nesetkají, přestože o setkání s ním neustále meditují.
Pán Śiva neinkarnuje, dokud k tomu nemá nějaký zvláštní důvod, a proto se s ním obyčejná osoba stěží setká. Pokud mu to však nařídí Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Śiva sestoupí. V této souvislosti Padma Purāṇa uvádí, že Pán Śiva se ve věku Kali zjevil jako brāhmaṇa, aby kázal māyāvādskou filozofii, která není ničím jiným než určitým druhem budhistické filozofie. V Padma Purāṇě stojí:
māyāvādam asac-chāstraṁ
pracchannaṁ bauddham ucyate
mayaiva vihitaṁ devi
kalau brāhmaṇa-mūrtinā
Pán Śiva v rozhovoru s Pārvatī-devī předpověděl, že v přestrojení za sannyāsī-brāhmaṇu rozšíří māyāvādskou filozofii, aby odstranil filozofii Pána Buddhy. Tímto sannyāsīnem byl Śrīpāda Śaṅkarācārya. Aby odstranil důsledky budhismu a rozšířil filozofii Vedānty, musel přistoupit na určitý kompromis, a proto kázal filozofii monismu, jíž bylo v té době zapotřebí. Neexistoval jiný důvod, proč by měl kázat māyāvādskou filozofii. V současné době není māyāvādské ani budhistické filozofie třeba a Pán Caitanya je obě zavrhl. Toto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy šíří filozofii Pána Caitanyi a odmítá filozofie obou māyāvādských škol. Budhistická i Śaṅkarova filozofie jsou, přísně vzato, pouze dvěma druhy māyāvādského jednání na úrovni hmotné existence. Ani jedna z nich nemá duchovní význam. Duchovní význam má jedině filozofie Bhagavad-gīty, která vrcholí odevzdáním se Nejvyšší Osobnosti Božství. Lidé obvykle uctívají Pána Śivu pro nějaké hmotné požehnání, a přestože ho osobně nevidí, získávají z jeho uctívání velký hmotný prospěch.