SLOKA 43
śakti-traya-sametāya
mīḍhuṣe ’haṅkṛtātmane
ceta-ākūti-rūpāya
namo vāco vibhūtaye
śakti-traya—tři druhy energií; sametāya—zdroji; mīḍhuṣe—Rudrovi; ahaṅkṛta-ātmane—zdroji egoismu; cetaḥ—poznání; ākūti—dychtivost jednat; rūpāya—podobě; namaḥ—klaním se; vācaḥ—zvuku; vibhūtaye — různým druhům bohatství.
Můj drahý Pane, jsi svrchovaným vládcem konatele, smyslových činností a jejich výsledků (karmy), a jsi tedy vládcem těla, mysli a smyslů. Jsi také svrchovaným vládcem egoismu zvaným Rudra a zdrojem poznání a jednání podle védských pokynů.
Každý jedná podle příkazů ega. Pán Śiva se proto snaží falešný egoismus očistit prostřednictvím milosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož je Pán Śiva neboli Rudra sám vládcem egoismu, nepřímo si přeje být milostí Pána očištěn, aby se mohlo probudit jeho skutečné ego. Pán Rudra je samozřejmě vždy duchovně bdělý, ale modlí se takto v náš prospěch. Pro impersonalistu čistý egoismus znamená ahaṁ brahmāsmi — “Nejsem toto tělo, jsem duše.” Duše však ve svém skutečném postavení vykonává duchovní činnosti. Proto se Pán Śiva modlí, aby myslí i činy oddaně sloužil Nejvyššímu Pánu podle pokynů Ved. To je správný postup pro očištění falešného egoismu. Cetaḥ znamená “poznání”; bez dokonalého poznání nelze dokonale jednat. Skutečným zdrojem poznání je vācaḥ, zvuková vibrace daná védskými pokyny. Zde slovo vācaḥ (vibrace) znamená “védská vibrace”. Zvuková vibrace je původem stvoření, a je-li čistá, pak se projeví dokonalé poznání a dokonalé jednání. To se děje zpíváním mahā-mantry Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pán Śiva se tedy znovu a znovu modlí, aby se jeho tělo, mysl a činnosti očistily prostřednictvím očisty poznání a jednáním podle čistých pokynů Ved. Pán Śiva se modlí k Nejvyšší Osobnosti Božství, aby se jeho mysl, smysly a slova zaměřily pouze na oddanou službu.