SLOKA 66
pramattam uccair iti kṛtya-cintayā
pravṛddha-lobhaṁ viṣayeṣu lālasam
tvam apramattaḥ sahasābhipadyase
kṣul-lelihāno ’hir ivākhum antakaḥ
pramattam—šílení; uccaiḥ—hlasitě; iti—takto; kṛtya—učinit; cintayā—kvůli takové touze; pravṛddha—velice pokročilí; lobham—dychtivost; viṣayeṣu—co se týče hmotného požitku; lālasam—s takovou touhou; tvam—Ty, můj Pane; apramattaḥ—zcela transcendentální; sahasā—znenadání; abhipadyase—polapíš je; kṣut—hladový; lelihānaḥ—lačným jazykem; ahiḥ—had; iva—jako; ākhum—myš; antakaḥ—ničitel.
Můj drahý Pane, všechny živé bytosti v tomto hmotném světě vymýšlejí plány jako šílené a kvůli své neovladatelné lačnosti neustále touží dělat to či ono. Živá bytost bez ustání prahne po hmotném požitku, ale Ty jsi vždy ve střehu a časem na ni udeříš, jako když had chytí myš a bez potíží ji spolkne.
Každý je chamtivý a každý si plánuje svůj hmotný požitek. Živá bytost posedlá tímto chtíčem je označována za šílenou. Bhagavad-gītā (3.27) říká:
prakṛteḥ kriyamāṇāni
guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ
ahaṅkāra-vimūḍhātmā
kartāham iti manyate
“Duše zmatená třemi kvalitami hmotné přírody se považuje za konatele činů, které ve skutečnosti koná příroda.”
Vše se odehrává působením přírodních zákonů, které podléhají Nejvyšší Osobnosti Božství. Ateisté, neinteligentní lidé, to však nevědí. Horečně si vytvářejí své vlastní plány a velké národy zvětšují své říše. Přitom víme, že mnoho říší časem vzniklo a opět zaniklo. Lidé ve svém šílenství založili mnohé aristokratické rody, ale jsme svědky toho, že časem byly všechny tyto rody a říše zničeny. Přesto pošetilí ateisté nepřijímají svrchovanou autoritu Pána. Zbytečně si vymýšlejí své vlastní povinnosti, aniž by se ohlíželi na Nejvyšší Osobnost Božství. Takzvaní političtí vůdci horečně plánují růst hmotného blahobytu svého národa, ale ve skutečnosti jim jde pouze o jejich vysoké postavení. Ve své lačnosti po hmotném postavení před lidmi falešně vystupují jako jejich vůdci a hromadí volební hlasy, přestože jsou naprosto v moci zákonů hmotné přírody. To jsou některé chyby moderní civilizace. Bez rozvíjení vědomí Boha a přijetí autority Pána budou živé bytosti ve svých plánech nakonec zklamané a zmatené. Kvůli jejich neautorizovaným plánům hospodářského rozvoje rostou ze dne na den na celém světě ceny zboží, a to do takové míry, že chudší třídy obyvatelstva začínají mít potíže a trpí následky celé situace. Jelikož lidem chybí vědomí Kṛṣṇy, jsou podváděni takzvanými vůdci a plánovači, a jejich utrpení proto vzrůstá. Podle přírodních zákonů, za nimiž stojí Pán, nemůže být nic v tomto hmotném světě trvalé; každý má tedy mít možnost uchýlit se k Absolutnímu, aby byl zachráněn. V této souvislosti říká Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (5.29):
bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ
sarva-loka-maheśvaram
suhṛdaṁ sarva-bhūtānāṁ
jñātvā māṁ śāntim ṛcchati
“Mudrci, kteří vědí, že jsem konečným cílem veškerých obětí a askeze, Nejvyšším Pánem všech planet a polobohů a příznivcem všech živých bytostí, se zbaví hmotných strastí a dosáhnou míru.”
Jde-li nám o klid v mysli a mír ve společnosti, musíme přijmout, že skutečným poživatelem je Nejvyšší Osobnost Božství. Pán je také vlastníkem všeho v celém vesmíru a nejlepším přítelem všech živých bytostí. Když toto lidé pochopí, budou moci být šťastní a žít v míru jak individuálně, tak kolektivně.