SLOKA 79
gītaṁ mayedaṁ naradeva-nandanāḥ
parasya puṁsaḥ paramātmanaḥ stavam
japanta ekāgra-dhiyas tapo mahat
caradhvam ante tata āpsyathepsitam
gītam—zpívaná; mayā—mnou; idam—ta; naradeva-nandanāḥ—ó synové krále; parasya—Nejvyššího; puṁsaḥ—Osobnost Božství; parama-ātmanaḥ—Nadduše každého; stavam—modlitba; japantaḥ—pronášení; eka-agra—dokonalá pozornost; dhiyaḥ—inteligence; tapaḥ—askeze; mahat—velká; caradhvam—praktikujte; ante—nakonec; tataḥ—poté; āpsyatha—dosáhnete; īpsitam—vytouženého výsledku.
Moji milí královští synové, modlitba, kterou jsem vám přednesl, je určena k potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství, Nadduše, a já vám ji doporučuji zpívat. Je stejně účinná jako velká askeze. Až dosáhnete zralosti, váš život se úspěšně naplní a nepochybně získáte vše, co si budete přát.
Budeme-li vytrvale vykonávat oddanou službu, všechny naše touhy se jistě časem splní.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté čtvrté kapitole čtvrtého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Píseň Pána Śivy”.