SLOKA 36
diṣṭyāgato ’si bhadraṁ te
grāmyān kāmān abhīpsase
udvahiṣyāmi tāṁs te ’haṁ
sva-bandhubhir arindama
diṣṭyā—naštěstí pro mě; āgataḥ asi—přišel jsi sem; bhadram—vše dobré; te—tobě; grāmyān—smyslové; kāmān—vytoužené předměty požitku; abhīpsase—chceš si užívat; udvahiṣyāmi—poskytnu; tān—je všechny; te—tobě; aham—já; sva-bandhubhiḥ—se všemi svými přáteli; arim-dama—ó hubiteli nepřátel.
Ó hubiteli nepřátel, nějak se stalo, že jsi sem přišel, a to je pro mne veliké štěstí. Přeji ti vše nejlepší. Máš velkou touhu uspokojit své smysly a já i všichni moji přátelé se pokusíme udělat vše, co je v našich silách, abychom splnili tvá přání.
Živá bytost sestupuje do tohoto hmotného světa za účelem smyslového požitku a její inteligence, kterou zastupuje žena, jí dává pokyny, jak nejlépe uspokojit smysly. Inteligence ve skutečnosti pochází od Nadduše, Nejvyššího Pána, Jenž dává živé bytosti, která přišla do hmotného světa, vše potřebné. Jak je řečeno v Bhagavad-gītě (2.41):
vyavasāyātmikā buddhir
ekeha kuru-nandana
bahu-śākhā hy anantāś ca
buddhayo 'vyavasāyinām
“Ti, kdo kráčejí po duchovní cestě, jsou rozhodní ve svém záměru a mají jediný cíl. Ó milované dítě Kuruů, inteligence nerozhodných je rozvětvená.”
Když oddaný dělá pokroky k duchovní realizaci, je jeho jediným cílem služba Nejvyšší Osobnosti Božství. Nezajímá se o žádnou jinou hmotnou či duchovní činnost. Král Purañjana zastupuje obyčejnou živou bytost a žena její inteligenci. Společně jednají tak, že živá bytost si užívá svých hmotných smyslů a inteligence jí poskytuje vše potřebné pro její požitek. Jakmile živá bytost vstoupí do lidského těla, je okamžitě polapena rodinnou tradicí, národností, zvyky a podobně. To vše dodává māyā Nejvyšší Osobnosti Božství. Živá bytost v tělesném pojetí života tak užívá své inteligence, jak nejlépe může, aby uspokojila své smysly.