SLOKA 37
imāṁ tvam adhitiṣṭhasva
purīṁ nava-mukhīṁ vibho
mayopanītān gṛhṇānaḥ
kāma-bhogān śataṁ samāḥ
imām—toto; tvam—ty, vznešený; adhitiṣṭhasva—jen zůstaň; purīm — ve městě; nava-mukhīm—s devíti branami; vibho—ó můj pane; mayā—mnou; upanītān—zařízené; gṛhṇānaḥ—brát; kāma-bhogān—přeměty smyslového požitku; śatam—sto; samāḥ—let.
Můj drahý pane, zařídila jsem pro tebe toto město s devíti branami tak, abys mohl mít smyslový požitek jakéhokoliv druhu. Můžeš zde žít sto let a dostaneš vše pro uspokojení svých smyslů.
Dharmārtha-kāma-mokṣānāṁ dārāḥ samprāpti-hetavaḥ. Manželka je příčinou všech úspěchů v náboženství, hospodářském rozvoji, smyslovém požitku a nakonec v osvobození. Když muž přijme manželku, rozumí se, že mu bude pomáhat v pokroku na cestě k osvobození. Na začátku života muž prochází přípravou brahmacārīna a později má dovoleno se oženit s vhodnou dívkou a stát se hospodářem. Je-li důkladně připraven na život hospodáře, nebude mít nouzi o základní potřeby lidského života co se týče jedení, spaní, sexu a obrany. Pokud bude tyto věci dělat v souladu s usměrňujícími zásadami, bude mít všeho dostatek.