SLOKA 10
śaśān varāhān mahiṣān
gavayān ruru-śalyakān
medhyān anyāṁś ca vividhān
vinighnan śramam adhyagāt
śaśān—zajíce; varāhān—kance; mahiṣān—buvoly; gavayān—zubry; ruru—a černé jeleny; śalyakān—dikobrazy; medhyān—lovná zvířata; anyān—další; ca—a; vividhān—různá; vinighnan—zabíjením; śramam adhyagāt—velice se unavil.
Král Purañjana tak pozabíjel mnoho zvířat — zajíce, kance, buvoly, zubry, černé jeleny, dikobrazy a další lovná zvířata. Svým zabíjením se velice unavil.
Člověk v kvalitě nevědomosti páchá mnoho hříšných činností. Śrīla Rūpa Gosvāmī vysvětluje v Bhakti-rasāmṛta-sindhu, že člověk hřeší pouze na základě nevědomosti. Výsledkem hříšného života je utrpení. Ti, kdo neznají státní zákony a jednají proti nim, jsou podle nich potrestáni. Zákony přírody jsou také velice přísné. Když se dítě dotkne ohně, aniž by znalo následky, oheň ho spálí, přestože je to jen dítě. Přírodní zákony neznají slitování ani s dítětem. Člověk narušuje přírodní zákony jen kvůli své nevědomosti, a když získá poznání, své hříšné jednání ukončí.
Král zabil mnoho zvířat a byl unaven. Když se člověk setká se světcem, seznámí se s přísnými zákony přírody a stane se zbožným. Bezbožní lidé jsou jako zvířata, ale v tomto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy mohou přijít k rozumu a pochopit skutečnost. Potom zavrhnou čtyři základní zakázané činnosti — nedovolený sex, jedení masa, hazardování a požívání omamných látek. To je počátek zbožného života. Takzvaně zbožní lidé, kteří se věnují těmto čtyřem zakázaným činnostem, jsou podvodníci. Náboženský život a hříšné činnosti se navzájem vylučují. Má-li někdo vážný zájem o náboženský život, cestu osvobození, musí se držet těchto čtyř základních pravidel. Člověk může být jakkoliv hříšný, ale pokud přijme poznání od pravého duchovního mistra, lituje činností svého minulého hříšného života a skončí s nimi, okamžitě získá právo vrátit se domů, zpátky k Bohu. To je možné jedině tehdy, když bude dodržovat pravidla a usměrnění daná śāstrou a následovat pravého duchovního mistra.
V současnosti se celý svět začíná odvracet od slepé materialistické civilizace, kterou lze přirovnat k lovu zvěře v lese. Lidé by měli využít tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a zanechat svého nepříznivého života plného zabíjení. Je řečeno, že ti, kdo zabíjejí zvířata, by neměli žít ani umírat. Žijí-li jen proto, aby zabíjeli zvířata a užívali si se ženami, jejich život není příliš úspěšný. A jakmile zemřou, vstoupí do koloběhu rození a umírání v nižších životních druzích. To také není žádoucí. Tito lidé by měli zanechat zabíjení a připojit se k hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, aby svůj život dovedli k dokonalosti. Zmatený a zklamaný člověk si neuleví sebevraždou, protože ta ho pouze přivede ke zrození v nižších životních druzích nebo k tomu, že zůstane duchem, který nemůže přijmout hrubohmotné tělo. Dokonalým návodem je zcela zanechat hříšných činností a začít rozvíjet vědomí Kṛṣṇy. Tímto způsobem může každý dosáhnout dokonalosti a vrátit se domů, zpátky k Bohu.