SLOKA 13
tṛpto hṛṣṭaḥ sudṛptaś ca
kandarpākṛṣṭa-mānasaḥ
na vyacaṣṭa varārohāṁ
gṛhiṇīṁ gṛha-medhinīm
tṛptaḥ—uspokojený; hṛṣṭaḥ—veselý; su-dṛptaḥ—velice pyšný; ca—také; kandarpa—Amorem; ākṛṣṭa—přitahovaná; mānasaḥ—mysl; na—ne; vyacaṣṭa—snažil se; vara-ārohām—vyšší vědomí; gṛhiṇīm—manželka; gṛha-medhinīm—ta, která udržuje svého manžela v hmotném životě.
Když se král Purañjana najedl a utišil svoji žízeň a hlad, cítil v srdci radost. Ale místo, aby dosáhl vyššího vědomí, zmocnil se ho Amor a hnala ho touha nalézt svoji manželku, která ho uspokojovala v jeho rodinném životě.
Tento verš je velice důležitý pro ty, kdo se snaží dosáhnout vyšší úrovně vědomí Kṛṣṇy. Je-li člověk zasvěcený od duchovního mistra, mění své zvyky a přestává jíst nežádoucí věci, jako je maso, přestává pít alkohol, holdovat nedovolenému sexu a hazardování. K potravě v kvalitě dobra (sāttvika-āhāra) patří podle śāster obilí, rýže, zelenina, ovoce, mléko, cukr a mléčné produkty. Jednoduchá jídla, jako je rýže, dāl, capātī, zelenina, mléko a cukr, tvoří vyváženou stravu, ale někdy vidíme, že zasvěcený žák se ve jménu prasādam stravuje velice přepychově. Vlivem svého minulého hříšného života začne být přitahován Amorem a nenasytně jí vybraná jídla. Je jasně vidět, že když se nováček ve vědomí Kṛṣṇy přejídá, tak poklesne. Místo aby dosáhl čistého vědomí Kṛṣṇy, zmocní se ho Amor. Takzvaného brahmacārīna začnou vzrušovat ženy a vānaprasthu přemůže znovu touha po sexu se svou manželkou nebo si začne hledat jinou manželku. Z nějakého sentimentu opustí svoji ženu a přijde do společnosti oddaných a duchovního mistra, ale následkem svého minulého hříšného života tam nevydrží. Místo aby vyvinul vědomí Kṛṣṇy, poklesne, přitahován Amorem, a přijme jinou manželku pro sexuální požitek. Poklesnutí začínajícího oddaného z cesty vědomí Kṛṣṇy do hmotného života popisuje Nārada Muni ve Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.17):
tyaktvā sva-dharmaṁ caraṇāmbujaṁ harer
bhajann apakvo 'tha patet tato yadi
yatra kva vābhadram abhūd amuṣya kiṁ
ko vārtha āpto 'bhajatāṁ sva-dharmataḥ
Zde se uvádí, že i když začínající oddaný může z nezralosti poklesnout z cesty vědomí Kṛṣṇy, jeho služba Kṛṣṇovi nepřijde nikdy nazmar. Na druhou stranu ten, kdo vytrvale plní své rodinné povinnosti nebo takzvané společenské a rodinné závazky, ale nerozvíjí vědomí Kṛṣṇy, nezíská žádný prospěch. Ten, kdo přichází k vědomí Kṛṣṇy, si musí dávat velký pozor a zdržet se zakázaných činností, které definuje Rūpa Gosvāmī ve své Upadeśāmṛtě takto:
atyāhāraḥ prayāsaś ca
prajalpo niyamāgrahaḥ
jana-saṅgaś ca laulyaṁ ca
ṣaḍbhir bhaktir vinaśyati
Začínající oddaný nemá jíst příliš mnoho ani střádat více peněz, než je nezbytné. Přehnaně jíst nebo střádat příliš mnoho se nazývá atyāhāra a stojí to člověka mnoho energie. To se nazývá prayāsa. Někdo může navenek předstírat velkou věrnost pravidlům a usměrněním, ale zároveň nebýt pevný v jejich dodržování. To se nazývá niyamāgraha. Při stycích s nežádoucí společností (jana-saṅga) se člověk znečistí chtíčem a chamtivostí a poklesne z cesty oddané služby.