SLOKA 21
kadācid aṭamānā sā
brahma-lokān mahīṁ gatam
vavre bṛhad-vrataṁ māṁ tu
jānatī kāma-mohitā
kadācit—jednou; aṭamānā—cestovala; sā—ona; brahma-lokāt—z nejvyšší planety, Brahmaloky; mahīm—na Zemi; gatam—přišel jsem; vavre—navrhla; bṛhat-vratam—zapřisáhlý brahmacārī; mām—mně; tu — tehdy; jānatī—věděla; kāma-mohitā—pomatená chtíčem.
Když jsem jednou přišel na tuto Zemi z Brahmaloky, nejvyššího planetárního systému, potkala dcera Času, která cestovala po celém vesmíru, i mě. Jelikož věděla, že jsem zapřisáhlý brahmacārī, zmocnil se jí chtíč a navrhla mi, abych si ji vzal.
Velký mudrc Nārada Muni byl naiṣṭhika-brahmacārī — to znamená, že nikdy neměl pohlavní styk. Byl proto věčně mladý — stáří (jarā) na něho nemělo vliv. Neschopnost stáří může přemoci obyčejného člověka, ale Nārada Muni byl jiný. Jelikož dcera Času považovala Nāradu Muniho za obyčejného člověka, vyjevila mu svoji chtivou touhu. Odolat půvabu ženy si vyžaduje velkou sílu. Je to těžké i pro starého muže, nemluvě o mladém. Ti, kdo žijí jako brahmacārīni, musí kráčet ve stopách Nārady Muniho, který návrhy Jary nikdy nepřijal. Ty, kdo příliš holdují sexu, si jarā podrobí a délka jejich života se velmi rychle zkrátí. Oběti jary v tomto světě velice rychle zemřou, aniž by využili lidské životní podoby pro rozvoj vědomí Kṛṣṇy.