SLOKA 16
duhitṝḥ putra-pautrāṁś ca
jāmi-jāmātṛ-pārṣadān
svatvāvaśiṣṭaṁ yat kiñcid
gṛha-kośa-paricchadam
duhitṝḥ—dcery; putra—synové; pautrān—vnuci; ca—a; jāmi—snachy; jāmātṛ—zeťové; pārṣadān—společníci; svatva—majetek; avaśiṣṭam—zbylý; yat kiñcit—cokoliv; gṛha—domov; kośa—nahromaděné bohatství; paricchadam—vybavení domácnosti.
Král Purañjana pak začal myslet na své dcery, syny, vnuky, snachy, zetě, služebníky a další společníky, jakož i na svůj dům, vybavení domácnosti a trochu bohatství, které nahromadil.
Není neobvyklé, že člověk nadmíru připoutaný k hmotnému tělu žádá lékaře, aby mu alespoň o nějaký čas prodloužil život. Když takzvaně vědecky vzdělaný lékař někomu dokáže za pomoci kyslíku a dalších léků prodloužit život o několik minut, považuje to za velký úspěch, přestože pacient nakonec zemře. Tomu se říká boj o přežití. Pacient i lékař v okamžiku smrti myslí na to, jak prodloužit život, přestože všechny složky těla již prakticky odumřely.