SLOKA 24
purīṁ vihāyopagata
uparuddho bhujaṅgamaḥ
yadā tam evānu purī
viśīrṇā prakṛtiṁ gatā
purīm—město; vihāya—vzdal; upagataḥ—odešel; uparuddhaḥ—zajatý; bhujaṅgamaḥ—had; yadā—když; tam—jeho; eva—jistě; anu—poté; purī—město; viśīrṇā—rozbité; prakṛtim—hmota; gatā—změněné na.
Had, kterého již dříve zajali vojáci Yavana-rāje a který byl mimo město, se vydal za svým pánem společně s ostatními. Jakmile všichni opustili město, bylo okamžitě srovnáno se zemí.
Jakmile je duše zajata, všichni její následovníci — životní vzduch, smysly a smyslové předměty — okamžitě opustí tělo, které je jen kus hmoty. Poté, co živá bytost a její společníci odejdou, tělo přestává fungovat a mění se na základní hmotné prvky — zemi, vodu, oheň, vzduch a éter. Jestliže nepřátelé zaútočí na město a jeho obyvatelé ho opustí, nepřítel okamžitě využije situace a celé město srovná se zemí. Když říkáme: “Prach jsi a v prach se obrátíš,” máme na mysli tělo. Když na město útočí nepřátelé a bombardují ho, obyvatelé ho obvykle opustí a město zanikne.
Kdo chce vylepšovat město a nestará se o jeho obyvatele, je hlupák. Stejně tak živá bytost, která nemá náležité duchovní poznání, se pouze stará o vnější tělo a neví, že základním činitelem v těle je duše. Díky pokročilému duchovnímu poznání se duše může vysvobodit z věčného převtělování. Bhāgavatam považuje ty, kdo lpí na svých tělech, za krávy a osly (sa eva go-kharaḥ). Kráva je velice prosté zvíře a osel je dříč, který nosí těžká břemena. Ten, kdo pracuje v tělesném pojetí, dře jako osel a nezná svůj skutečný zájem. Proto je řečeno:
yasyātma-buddhiḥ kuṇape tri-dhātuke
sva-dhīḥ kalatrādiṣu bhauma ijya-dhīḥ
yat-tīrtha-buddhiḥ salile na karhicij
janeṣv abhijñeṣu sa eva go-kharaḥ
“Člověk, který se ztotožňuje s tímto tělem ze tří prvků, který pokládá vedlejší produkty těla za své příbuzné a svoji rodnou zemi za hodnou uctívání a který chodí na poutní místa pouze proto, aby se tam vykoupal, místo aby se setkal s těmi, kdo mají transcendentální poznání, je jako osel nebo kráva.” (Bhāg. 10.84.13)
Lidská civilizace bez vědomí Kṛṣṇy je civilizací nižších zvířat. Někdy tato civilizace studuje mrtvé tělo a zkoumá jeho mozek nebo srdce. Žádná část těla však není důležitá, pokud v něm není přítomná duše. Vědci v moderní civilizaci krav a oslů se snaží nalézt něco hodnotného v mozku nebo v srdci mrtvého člověka.