SLOKA 40
sa vyāpakatayātmānaṁ
vyatiriktatayātmani
vidvān svapna ivāmarśa-
sākṣiṇaṁ virarāma ha
saḥ—král Malayadhvaja; vyāpakatayā—všudypřítomností; ātmānam — Nadduše; vyatiriktatayā—rozlišováním; ātmani—v sobě samém; vidvān—dokonale vzdělaný; svapne—ve snu; iva—jako; amarśa—uvažování; sākṣiṇam—svědek; virarāma—stal se lhostejným; ha—jistě.
Král Malayadhvaja dosáhl dokonalého poznání, neboť dokázal rozlišit Nadduši od individuální duše. Individuální duše je lokalizovaná, zatímco Nadduše je všeprostupující. Jasně věděl, že hmotné tělo není duše, ale že duše je svědkem hmotného těla.
Podmíněná duše často nedokáže pochopit rozdíly mezi hmotným tělem, Nadduší a individuální duší. Existují dva druhy māyāvādských filozofů: stoupenci budhistické a stoupenci Śaṅkarovy filozofie. Následovníci Buddhy neuznávají, že existuje něco víc než tělo, a následovníci Śaṅkary tvrdí, že Paramātmā neboli Nadduše nemá oddělenou totožnost—věří, že z konečného hlediska je Paramātmā totožná s individuální duší. Vaiṣṇavský filozof, který má dokonalé poznání, ovšem ví, že tělo tvoří vnější energie a že Nadduše, Paramātmā, Nejvyšší Osobnost Božství, sídlí vedle individuální duše a liší se od ní. Pán Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (13.3):
kṣetrajñaṁ cāpi māṁ viddhi
sarva-kṣetreṣu bhārata
kṣetra-kṣetrajñayor jñānaṁ
yat taj jñānaṁ mataṁ mama
“Ó potomku Bharaty, měl bys vědět, že Já jsem také znalcem ve všech tělech. Porozumět tomuto tělu a jeho znalci se nazývá poznání. To je Můj názor.”
Tělo je pokládáno za pole a individuální duše za pracovníka na tomto poli. Je tu však ještě někdo jiný — Nadduše, která doprovází individuální duši jen jako svědek. Individuální duše pracuje a užívá si plodů těla, zatímco Nadduše jen sleduje její činnosti a neužívá si jejich plodů. Nadduše je přítomná v každém poli činnosti, kdežto individuální duše je přítomná pouze v jednom lokalizovaném těle. Král Malayadhvaja dosáhl této dokonalosti poznání a dokázal rozlišit mezi duší a Nadduší i mezi duší a hmotným tělem.