SLOKA 59
tasmiṁs tvaṁ rāmayā spṛṣṭo
ramamāṇo ’śruta-smṛtiḥ
tat-saṅgād īdṛśīṁ prāpto
daśāṁ pāpīyasīṁ prabho
tasmin—v takové situaci; tvam—ty; rāmayā—se ženou; spṛṣṭaḥ — ve styku; ramamāṇaḥ—užíval sis; aśruta-smṛtiḥ—aniž bys pamatoval na duchovní existenci; tat—s ní; saṅgāt—sdružováním se; īdṛśīm—tak; prāptaḥ—dosáhl jsi; daśām—stavu; pāpīyasīm—plného hříšných činností; prabho—Můj milý příteli.
Můj milý příteli, když vstoupíš do takového těla společně se ženou v podobě hmotných tužeb, pohroužíš se příliš do smyslového požitku a zapomeneš na svůj duchovní život. Kvůli svým hmotným pojetím se pak ocitáš v různých strastiplných podmínkách.
Když se člověk příliš pohrouží do hmotného života, nedokáže naslouchat o duchovním životě. Zapomnění na duchovní existenci člověka více a více zaplétá do hmotné existence. To je výsledek hříšného způsobu života. Z hmotných složek se vyvíjejí různé druhy hmotných těl kvůli různým druhům hříšných činností. Král Purañjana získal jako výsledek svých hříšných činností tělo ženy, Vaidarbhī. Bhagavad-gītā jasně říká (striyo vaiśyās tathā śūdrāḥ), že takové tělo je nízkého původu. I člověk nízkého původu však může dosáhnout nejvyšší dokonalosti, přijme-li útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství. Když se živé bytosti zmenšuje její duchovní inteligence, spěje k nízkým zrozením.