SLOKA 14
āsurī meḍhram arvāg-dvār
vyavāyo grāmiṇāṁ ratiḥ
upastho durmadaḥ prokto
nirṛtir guda ucyate
āsurī—zvaná Āsurī; meḍhram—genitálie; arvāk—hlupáků a darebáků; dvāḥ—brána; vyavāyaḥ—věnujících se sexu; grāmiṇām—obyčejných lidí; ratiḥ—záliba; upasthaḥ—schopnost plodit; durmadaḥ—Durmada; proktaḥ—zvaná; nirṛtiḥ—Nirṛti; gudaḥ—konečník; ucyate—nazývá se.
Město zvané Grāmaka, do kterého se chodí nižší bránou Āsurī (genitáliemi), je určeno k sexu, jenž je velice příjemný obyčejným lidem neboli hlupákům a darebákům. Schopnost plodit je zvána Durmada a konečník se nazývá Nirṛti.
Když celý svět upadá, civilizace se stává démonskou a obyčejný člověk začíná věnovat mimořádnou pozornost konečníku a genitáliím jako středu všeho dění. Dokonce i na tak posvátném místě, jako je Vṛndāvan v Indii, hlupáci vydávají starost o konečník a genitálie za duchovní činnost. Tito lidé se nazývají sahajiyā. Podle jejich filozofie může člověk prostřednictvím sexu dosáhnout duchovní úrovně. Z těchto veršů Śrīmad-Bhāgavatamu však vyplývá, že touhy po pohlavním uspokojení jsou určeny nejnižším z lidí (arvāk). Napravit tyto darebáky a hlupáky je velice obtížné. Pohlavní touhy jsou však těmito verši jasně odsouzeny. Slovo durmada znamená “nevhodně zaměřená” a nirṛti znamená “hříšná činnost”. I když to jasně vyjadřuje, že i z běžného hlediska je sex opovrženíhodné a nesprávně zaměřené jednání, sahajiyové se přesto vydávají za oddané, kteří se věnují duchovním činnostem. Z tohoto důvodu inteligentní lidé přestali Vṛndāvan navštěvovat. Lidé se nás často ptají, proč jsme založili své centrum ve Vṛndāvanu. Při povrchním zhodnocení situace se může zdát, že kvůli činnostem sahajiyů Vṛndāvan zdegradoval, ale z duchovního hlediska je Vṛndāvan jediným místem, kde mohou být všichni tito hříšní lidé napraveni tím, že se narodí jako prasata, psi a opice. Žije-li živá bytost ve Vṛndāvanu jako pes, prase nebo opice, může v příštím životě dosáhnout duchovní úrovně.