SLOKA 3
yo ’vijñātāhṛtas tasya
puruṣasya sakheśvaraḥ
yan na vijñāyate pumbhir
nāmabhir vā kriyā-guṇaiḥ
yaḥ—ten, kdo; avijñāta—neznámý; āhṛtaḥ—popsaný; tasya—její; puruṣasya—živé bytosti; sakhā—věčný přítel; īśvaraḥ—pán; yat—protože; na—nikdy; vijñāyate—je pochopen; pumbhiḥ—živými bytostmi; nāmabhiḥ—prostřednictvím jmen; vā—nebo; kriyā-guṇaiḥ—prostřednictvím činností nebo vlastností.
Osoba, kterou jsem označil jako neznámou, je Nejvyšší Osobnost Božství, pán a věčný přítel živé bytosti. Jelikož podmíněné duše nemohou Pána poznat prostřednictvím hmotných jmen, činností či vlastností, zůstává pro ně věčně neznámý.
Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je pro podmíněnou duši neznámý, a proto Ho někdy védská literatura označuje slovy nirākāra, avijñāta či avāṅ-mānasa-gocara. Skutečnost je taková, že Nejvyššího Pána — Jeho podobu, jméno, vlastnosti, zábavy a příslušenství — nelze poznat hmotnými smysly. Je-li však někdo duchovně pokročilý, může jméno, podobu, vlastnosti, zábavy a příslušenství Nejvyšší Osobnosti Božství pochopit. To potvrzuje Bhagavad-gītā (18.55): bhaktyā mām abhijānāti yāvān yaś cāsmi tattvataḥ — skutečně pochopit Nejvyšší Osobnost Božství může jedině ten, kdo vykonává oddanou službu. Obyčejní lidé, kteří se věnují zbožným či bezbožným činnostem, nemohou podobě, jménu a činnostem Pána porozumět. Oddaný však může znát Osobnost Božství v mnoha ohledech. Chápe, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, sídlí na Goloce Vṛndāvaně a všechny Jeho činnosti jsou duchovní. Jelikož materialisté nemohou pochopit podobu a činnosti Pána, śāstry Ho popisují slovem nirākāra, “ten, Jehož podobu materialista nikdy nepozná”. To neznamená, že Nejvyšší Osobnost Božství nemá žádnou podobu — znamená to, že karmī, ploduchtiví pracovníci, ji nechápou. Brahma-saṁhitā uvádí, že podoba Pána je sac-cid-ānanda-vigraha. Padma Purāṇa to potvrzuje:
ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi
na bhaved grāhyam indriyaiḥ
sevonmukhe hi jihvādau
svayam eva sphuraty adaḥ
“Nikdo nemůže pochopit Kṛṣṇu takového, jaký je, pomocí tupých hmotných smyslů. Pán se však zjevuje Svým oddaným, jelikož Ho těší svou transcendentální láskyplnou službou, kterou pro Něho vykonávají.”
Protože jméno, podobu, vlastnosti a činnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy, nelze pochopit pomocí hmotných smyslů, Pán se nazývá také adhokṣaja, což znamená “mimo dosah smyslového vnímání”. Když oddaný očistí své smysly oddanou službou, dozví se o Pánovi Jeho milostí vše. V tomto verši jsou zvláště významná slova pumbhir nāmabhir vā kriyā-guṇaiḥ — Bůh, Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, má mnoho jmen, činností a vlastností, ale žádné z nich nejsou hmotné. Přestože jsou všechna tato jména, činnosti a zábavy uvedeny v śāstrách a oddaní je chápou, karmī (ploduchtiví pracovníci) je nedokáží pochopit. Stejně tak je nechápou ani jñānī (mentální spekulanti). Pán Viṣṇu má tisíce jmen, ale karmī a jñānī směšují jména Nejvyššího Boha se jmény polobohů a lidských bytostí. Skutečné jméno Nejvyšší Osobnosti Božství nedokáží pochopit, a proto si myslí, že mohou použít jakékoliv jméno. Věří, že Absolutní Pravda je neosobní, a že Ji tudíž mohou nazývat libovolným jménem. Ve skutečnosti však prý žádné jméno nemá. To ale není pravda. Zde je jasně řečeno: nāmabhir vā kriyā-guṇaiḥ. Pán má konkrétní jména, jako je Rāma, Kṛṣṇa, Govinda, Nārāyaṇa, Viṣṇu a Adhokṣaja. Existuje mnoho takových jmen, ale podmíněné duše je nemohou pochopit.