SLOKA 6
sakhāya indriya-gaṇā
jñānaṁ karma ca yat-kṛtam
sakhyas tad-vṛttayaḥ prāṇaḥ
pañca-vṛttir yathoragaḥ
sakhāyaḥ—přátelé; indriya-gaṇāḥ—smysly; jñānam—poznání; karma—činnost; ca—také; yat-kṛtam—vykonávané pomocí smyslů; sakhyaḥ — přítelkyně; tat—smyslů; vṛttayaḥ—zaměstnání; prāṇaḥ—životní vzduch; pañca-vṛttiḥ—který má pět funkcí; yathā—jako; uragaḥ—had.
Pět činných a pět poznávacích smyslů jsou přátelé Purañjanī. Smysly pomáhají živé bytosti získávat poznání a jednat. Různá zaměstnání smyslů jsou její přítelkyně a had, o němž bylo řečeno, že má pět hlav, je životní vzduch proudící v pěti okruzích.
kṛṣṇa-bahirmukha hañā bhoga-vāñchā kare
nikaṭa-stha māyā tāre jāpaṭiyā dhare
(Prema-vivarta)
Na základě touhy užívat si hmotného světa je živá bytost oděná do hrubohmotných a jemnohmotných těl. Tak dostává příležitost ke smyslovému požitku. Smysly jsou tedy nástroje požitku v hmotném světě, a proto byly označeny jako přátelé. Někdy živá bytost nedostane kvůli příliš hříšným činnostem hrubohmotné tělo, ale zůstane na jemnohmotné úrovni. To se nazývá život v podobě ducha. Jelikož tato bytost nemá hrubé tělo, způsobuje ve svém jemném těle mnoho nepříjemností. Proto těm, kdo žijí v hrubých tělech, nahánějí duchové hrůzu. V Bhagavad-gītě (15.10) je řečeno:
utkrāmantaṁ sthitaṁ vāpi
bhuñjānaṁ vā guṇānvitam
vimūḍhā nānupaśyanti
paśyanti jñāna-cakṣuṣaḥ
“Hlupáci nemohou pochopit, jak živá bytost opouští své tělo, ani v jakém těle pobývá a užívá si pod vlivem kvalit hmotné přírody. Avšak ti, kdo mají oči cvičené v poznání, toto vše vidí.”
Živé bytosti jsou ponořené v životním vzduchu, který proudí v různých okruzích jako prāṇa, apāna, udāna, vyāna a samāna. Jelikož má životní vzduch těchto pět funkcí, je přirovnán k pětihlavému hadu. Duše prochází kuṇḍalinī-cakrou jako had, který se plazí po zemi. Životní vzduch se přirovnává k hadu (uraga). Pañca-vṛtti je touha uspokojit smysly, které přitahuje pět smyslových předmětů — podoba, chuť, zvuk, vůně a dotek.