SLOKA 69
sattvaika-niṣṭhe manasi
bhagavat-pārśva-vartini
tamaś candramasīvedam
uparajyāvabhāsate
sattva-eka-niṣṭhe—v plném vědomí Kṛṣṇy; manasi—v mysli; bhagavat—s Nejvyšší Osobností Božství; pārśva-vartini—neustále se sdružovat; tamaḥ—temná planeta; candramasi—v Měsíci; iva—jako; idam—tento vesmírný projev; uparajya—když je spojen; avabhāsate—projeví se.
Vědomí Kṛṣṇy pro oddaného znamená neustále se sdružovat s Nejvyšší Osobností Božství v takovém stavu mysli, že může sledovat vesmírný projev stejně jako Nejvyšší Pán. Takové pozorování není možné vždy, ale projeví se stejným způsobem jako temná planeta Rāhu, kterou lze vidět za úplňku.
V předchozím verši bylo vysvětleno, že všechny touhy na mentální úrovni se jedna po druhé projeví. Někdy se však milostí Nejvyšší Osobnosti Božství celá zásoba tužeb projeví najednou. V Brahma-saṁhitě (5.54) je řečeno: karmāṇi nirdahati kintu ca bhakti-bhājām. Je-li živá bytost plně pohroužena ve vědomí Kṛṣṇy, zásoba jejích hmotných tužeb se zmenší na minimum a tyto touhy již nepřinesou plody v podobě hrubých těl. Místo toho se milostí Nejvyšší Osobnosti Božství tato zásoba tužeb projeví na mentální úrovni.
Zatmění měsíce v úplňku lze vysvětlit přítomností další planety, zvané Rāhu. Védská astronomie potvrzuje existenci normálně neviditelné planety Rāhu, kterou je někdy možné spatřit během měsíčního úplňku. Tehdy je zřejmé, že Rāhu se nachází někde poblíž oběžné dráhy Měsíce. Neúspěch novodobých výletů na Měsíc může být způsoben touto planetou Rāhu. Jinými slovy ti, o kterých se předpokládalo, že přistanou na Měsíci, ve skutečnosti mohli letět na tuto neviditelnou planetu Rāhu a po jejím dosažení se vrátit zpět. Když tuto otázku ponecháme stranou, jde o to, že živá bytost má nezměrné, neomezené touhy po hmotném požitku, a musí se proto převtělovat z jednoho hrubého těla do druhého, dokud se její touhy nevyčerpají.
Žádná živá bytost se nevysvobodí z cyklu zrození a smrti, dokud nezačne rozvíjet vědomí Kṛṣṇy; proto je v tomto verši jasně řečeno (sattvaika-niṣṭhe), že jsme-li plně pohrouženi ve vědomí Kṛṣṇy, minulé i budoucí mentální touhy okamžitě zmizí. Milostí Nejvyššího Pána se potom v mysli projeví vše zároveň. V této souvislosti cituje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura příklad matky Yaśody, která v ústech Pána Kṛṣṇy viděla celé vesmírné stvoření. Milostí Pána viděla matka Yaśodā v Kṛṣṇových ústech všechny vesmíry a planety. Stejně tak může Kṛṣṇy si vědomá osoba milostí Nejvyšší Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇy, vidět všechny své spící touhy najednou a ukončit svá budoucí převtělování. Tato možnost je dána zvláště oddanému, aby se mu uvolnila cesta pro návrat domů, zpátky k Bohu.
Zde je vysvětleno, proč vidíme věci, které jsme v tomto životě nezažili. To, co vidíme, je buď budoucí podoba hrubého těla, nebo je to již uložené v naší mysli. Protože Kṛṣṇy si vědomá osoba nemusí přijmout další hrubé tělo, její zaznamenané touhy se vyplňují ve snech. Proto se někdy ve snu setkáváme s věcmi, které jsme nikdy v našem nynějším životě nezažili.