SLOKA 10
tatra svasṝr me nanu bhartṛ-sammitā
mātṛ-ṣvasṝḥ klinna-dhiyaṁ ca mātaram
drakṣye cirotkaṇṭha-manā maharṣibhir
unnīyamānaṁ ca mṛḍādhvara-dhvajam
tatra—tam; svasṝḥ—vlastní sestry; me—mé; nanu—jistě; bhartṛ-sammitāḥ—s manžely; mātṛ-svasṝḥ—sestry mé matky; klinna-dhiyam—milující; ca—a; mātaram—matku; drakṣye—uvidím; cira-utkaṇṭha-manāḥ—která se dlouho strachovala; mahā-ṛṣibhiḥ—velkými mudrci; unnīyamānam—vychována; ca—a; mṛḍa—ó Śivo; adhvara—oběť; dhvajam—vlajky.
Jistě tam jsou mé sestry a sestry mé matky se svými manžely, stejně jako mnoho jiných drahých příbuzných. Když tam půjdu, budu mít možnost se s nimi setkat, hledět na třepotající se vlajky a na to, jak velcí mudrci vykonávají oběť. Můj milý choti, z těchto důvodů velice toužím jít.
Jak bylo řečeno dříve, napětí mezi tchánem a zetěm trvalo značně dlouhou dobu. To znamená, že Satī již dlouho nenavštívila otcovský dům. Hořela touhou po domově, zvláště když tam měly být její sestry se svými manžely, jakož i sestry její matky. Jako každá žena si i Satī přála jít po boku svého manžela, oblečena stejně honosně jako její sestry. V žádném případě nechtěla jít sama.