SLOKA 35
yatreḍyante kathā mṛṣṭās
tṛṣṇāyāḥ praśamo yataḥ
nirvairaṁ yatra bhūteṣu
nodvego yatra kaścana
yatra—kde; īḍyante—jsou uctívána nebo probírána; kathāḥ—slova; mṛṣṭāḥ—čistá; tṛṣṇāyāḥ—hmotných tužeb; praśamaḥ—uspokojení; yataḥ—kterým; nirvairam—žádné nepřátelství; yatra—kde; bhūteṣu — mezi živými bytostmi; na—ne; udvegaḥ—strach; yatra—kde; kaścana — jakýkoliv.
Všude, kde se hovoří o čistých námětech transcendentálního světa, zapomínají posluchači alespoň dočasně na všechny hmotné touhy. Nejen to, ale také vůči sobě již necítí nepřátelství a netrpí úzkostí ani strachem.
Vaikuṇṭha znamená “bez úzkosti”, zatímco hmotný svět je plný úzkosti. Prahlāda Mahārāja řekl: sadā samudvigna-dhiyām asad-grahāt. Živé bytosti, které přijímají tento hmotný svět za svůj domov, jsou naplněny úzkostí. Každé místo se okamžitě stane Vaikuṇṭhou, když tam čistí oddaní rozebírají svaté náměty o Osobnosti Božství. To je proces śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ, zpívání a naslouchání o Nejvyšším Pánu Viṣṇuovi. Samotný Pán to potvrzuje:
nāhaṁ tiṣṭhāmi vaikuṇṭhe
yogināṁ hṛdayeṣu vā
tatra tiṣṭhāmi nārada
yatra gāyanti mad-bhaktāḥ
“Můj milý Nārado, ve skutečnosti nepobývám ve Svém sídle na Vaikuṇṭě ani v srdcích yogīnů, ale tam, kde Moji čistí oddaní zpívají Mé svaté jméno a rozmlouvají o Mé podobě, zábavách a vlastnostech.” Přítomnost Pána v podobě transcendentální vibrace vytváří vaikuṇṭhskou atmosféru, ve které neexistuje strach ani úzkost a jedna živá bytost se nebojí druhé. Naslouchá-li člověk svatým jménům a slávě Pána, vykonává zbožné činnosti. Śṛṇvatāṁ sva-kathāḥ kṛṣṇaḥ puṇya-śravaṇa-kīrtanaḥ (Bhāg. 1.2.17). Jeho hmotné touhy díky tomu okamžitě zmizí. Cílem saṅkīrtanového hnutí, které zahájila Společnost pro vědomí Kṛṣṇy, je vytvářet Vaikuṇṭhu, transcendentální svět bez úzkosti, dokonce i v tomto hmotném světě. Metodou je šířit po celém světě proces śravaṇaṁ kīrtanam. V hmotné existenci je každý plný závisti a zášti vůči svému bližnímu a tyto zvířecí sklony v lidské společnosti přetrvávají, dokud se nevykonává saṅkīrtana-yajña, zpívání svatých jmen — Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Pracetové se proto rozhodli setrvávat vždy ve společnosti oddaných, což považovali za nejvyšší možné požehnání v lidském životě.