SLOKA 12
kiṁ vā yogena sāṅkhyena
nyāsa-svādhyāyayor api
kiṁ vā śreyobhir anyaiś ca
na yatrātma-prado hariḥ
kim—jaký je užitek; vā—nebo; yogena—praktikováním mystické yogy; sāṅkhyena—studiem sāṅkhyové filozofie; nyāsa—přijetím sannyāsu; svādhyāyayoḥ—a studiem védské literatury; api—dokonce; kim—jaký je užitek; vā—nebo; śreyobhiḥ—příznivými činnostmi; anyaiḥ—jinými; ca—a; na—nikdy; yatra—kde; ātma-pradaḥ—plné uspokojení vlastního já; hariḥ—Nejvyšší Osobnost Božství.
Transcendentální praktiky, které člověku nepomohou v konečném smyslu realizovat Nejvyšší Osobnost Božství, jsou zbytečné, ať už se jedná o mystickou yogu, analytické studium hmoty, tvrdou askezi, přijetí sannyāsu či studium védské literatury. To vše mohou být velice důležité součásti duchovního rozvoje, ale nepochopí-li člověk Nejvyšší Osobnost Božství, Hariho, jsou všechny tyto procesy zbytečné.
V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 24.109) je řečeno:
bhakti vinā kevala jñāne ’mukti' nāhi haya
bhakti sādhana kare yei ’prāpta-brahma-laya'
Impersonalisté nepřijímají oddanou službu, ale jiné procesy, jako je analytické studium hmotných prvků, rozlišování mezi hmotným a duchovním a systém mystické yogy. Tyto procesy jsou prospěšné jen tehdy, pokud se doplňují s oddanou službou. Caitanya Mahāprabhu proto řekl Sanātanovi Gosvāmīmu, že jñāna, yoga a sāṅkhyová filozofie nemohou poskytnout požadované výsledky bez spojení s oddanou službou. Impersonalisté si přejí splynout s Nejvyšším Brahmanem, ale i k tomu je zapotřebí oddané služby. Absolutní Pravda je realizována ve třech fázích—jako neosobní Brahman, Paramātmā a Nejvyšší Osobnost Božství. K tomu všemu je třeba příměsi oddané služby. Někdy vidíme, že i māyāvādīni zpívají Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, ačkoliv jejich motivem je splynout s Brahmanem, září Absolutního. Yogīni se také občas věnují zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry, ale jejich záměr se liší od záměru bhaktů. Bhakti je nepostradatelná u všech tří procesů — karmy, jñāny i yogy. To je význam tohoto verše.