SLOKA 30
vana-kuñjara-saṅghṛṣṭa-
haricandana-vāyunā
adhi puṇyajana-strīṇāṁ
muhur unmathayan manaḥ
vana-kuñjara—divokými slony; saṅghṛṣṭa—o které se třou; haricandana—santálové stromy; vāyunā—vánkem; adhi—dále; puṇyajana-strīṇām—manželek Yakṣů; muhuḥ—znovu a znovu; unmathayat—vzrušující; manaḥ—mysli.
Celá atmosféra vzrušovala lesní slony, kteří se shlukli v santálovém lese. Vánek rozrušil i mysl dívek, jež zatoužily po dalším pohlavním požitku.
Příjemná atmosféra v hmotném světě ihned vyvolává v mysli materialisticky založeného člověka touhu po sexuálním požitku. Tato touha naplňuje celý hmotný svět — nejen naši Zemi, ale i vyšší planetární systémy. Vliv této atmosféry na mysl obyvatel hmotného světa je v úplném protikladu k situaci v duchovním světě. Krása žen v duchovním světě je stokrát, tisíckrát větší než krása žen tohoto světa a duchovní atmosféra je také mnohonásobně lepší. I v této příjemné atmosféře však duchovní mysl obyvatel Vaikuṇṭhy zůstává nerozrušená, neboť je stále tak pohroužená do transcendentální vibrace opěvování slávy Pána, že tuto blaženost nemůže překonat žádný jiný požitek (včetně sexu, který je vyvrcholením všech hmotných požitků). Vaikuṇṭhy jsou krásnější a příjemnější než veškeré planety hmotného světa, a přesto tam neexistuje popud k sexu. Jak říká Bhagavad-gītā (2.59): paraṁ dṛṣṭvā nivartate — obyvatelé duchovního světa jsou tak duchovně osvícení, že pro ně sex nemá žádný význam.