SLOKA 39
taṁ brahma-nirvāṇa-samādhim āśritaṁ
vyupāśritaṁ giriśaṁ yoga-kakṣām
sa-loka-pālā munayo manūnām
ādyaṁ manuṁ prāñjalayaḥ praṇemuḥ
tam—jemu (Pánu Śivovi); brahma-nirvāṇa—v brahmānandě; samādhim—v tranzu; āśritam—pohroužený; vyupāśritam—opřený o; giriśam—Pán Śiva; yoga-kakṣām—levé koleno pevně stažené kusem látky; sa-loka-pālāḥ—spolu s polobohy (v čele s Indrou); munayaḥ—mudrci; manūnām—ze všech myslitelů; ādyam—hlavnímu; manum—mysliteli; prāñjalayaḥ—se sepjatýma rukama; praṇemuḥ—uctivě se poklonili.
Všichni mudrci a polobozi v čele s Indrou se Pánu Śivovi uctivě poklonili se sepjatýma rukama. Pán Śiva, oděný v šafránovém rouchu a pohroužený do tranzu, vypadal jako nejvýznamnější ze všech mudrců.
Pojem brahmānanda (či brahma-nirvāṇa) je velmi důležitý. Prahlāda Mahārāja vysvětlil, že v brahmānandě spočívá ten, kdo je plně pohroužený do meditace o adhokṣajovi, Nejvyšším Pánovi, Jenž je nedostupný smyslovému vnímání materialistů.
Existence, jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství se naprosto vymykají světskému pojetí, neboť Pán je v transcendentálním postavení, které je pro materialisty nepředstavitelné. Materialisté si Nejvyšší Osobnost Božství nedokáží představit, a proto si mohou myslet, že Bůh je mrtvý. Pán však existuje neustále ve Své věčné podobě, zvané sac-cid-ānanda-vigraha. Samādhi, tranz či extáze, je neustálá meditace o Pánově podobě, stav naprostého soustředění na Pána. Kdo je schopný neustále meditovat o Nejvyšší Osobnosti Božství, je v trvalém tranzu a prožívá stav brahma-nirvāṇa neboli brahmānanda. Pán Śiva tyto příznaky projevoval, a proto je zde řečeno, že byl pohroužený v brahmānandě.
Dalším důležitým pojmem je yoga-kakṣām. Yoga-kakṣā je pozice, při které je levé stehno pevně stažené šafránovým rouchem. Slova manūnām ādyam jsou rovněž významná, neboť označují filozofa či myslitele. Takový člověk se nazývá manu. Pán Śiva je zde popsán jako největší filozof, ale to samozřejmě neznamená, že ztrácí čas planou spekulací. Jak jsme se dozvěděli z předchozí sloky, neustále uvažuje, jak vysvobodit démony z jejich pokleslých životních podmínek. Před příchodem Pána Caitanyi se Sadāśiva zjevil jako Advaita Prabhu, jehož hlavní starostí bylo povýšit pokleslé, podmíněné duše na úroveň oddané služby Pánu Kṛṣṇovi. Pán Śiva se ve své inkarnaci Pána Advaity modlil k Nejvyššímu Pánu, aby se zjevil jako Pán Caitanya a vysvobodil iluzí oklamané duše, jež byly zapletené v nesmyslném počínání, které jen prodlužovalo jejich pobyt v hmotném světě. Pán Caitanya se ve skutečnosti zjevil na přání Pána Advaity. Pán Śiva má také svou vlastní sampradāyu, která se jmenuje Rudra-sampradāya. Z počínání Pána Advaity Prabhua je patrné, že Pán Śiva neustále myslí na osvobození pokleslých duší.