SLOKA 30
bhṛgur uvāca
yan māyayā gahanayāpahṛtātma-bodhā
brahmādayas tanu-bhṛtas tamasi svapantaḥ
nātman-śritaṁ tava vidanty adhunāpi tattvaṁ
so ’yaṁ prasīdatu bhavān praṇatātma-bandhuḥ
bhṛguḥ uvāca—Śrī Bhṛgu řekl; yat—kdo; māyayā—iluzorní energií; gahanayā—nepřekonatelnou; apahṛta—ukradené; ātma-bodhāḥ — poznání o přirozeném postavení; brahma-ādayaḥ—Pán Brahmā a ostatní; tanu-bhṛtaḥ—vtělené živé bytosti; tamasi—v temnotě iluze; svapantaḥ — leží; na—ne; ātman—v živé bytosti; śritam—umístěný v; tava—Tvoje; vidanti—chápou; adhunā—nyní; api—jistě; tattvam—absolutní postavení; saḥ—Ty; ayam—toto; prasīdatu—buď laskavý; bhavān—Vznešený Pane; praṇata-ātma—odevzdaná duše; bandhuḥ—přítel.
Śrī Bhṛgu řekl: Drahý Pane, všechny živé bytosti, počínaje Pánem Brahmou, který je z nich nejvyšší, až po obyčejného mravence, podléhají nepřekonatelnému vlivu iluzorní energie, a proto neznají své přirozené postavení. Všichni věří tělesnému pojetí života, a tak jsou zcela zaslepeni temnotou nevědomosti. Nejsou schopni pochopit, že jako Nadduše sídlíš v těle každé živé bytosti, a nemohou porozumět Tvému absolutnímu postavení. Ty jsi však věčný přítel a ochránce všech odevzdaných duší. Buď k nám proto laskavý a odpusť nám, prosím, všechny naše přestupky.
Bhṛgu Muni si uvědomoval, že všichni přítomní, včetně Brahmy a Pána Śivy, se během Dakṣovy oběti chovali zcela nepřístojně. Zmínkou o Pánu Brahmovi, vládci všech živých bytostí tohoto hmotného světa, chtěl naznačit, že všichni kromě Pána Viṣṇua — i Brahmā a Pán Śiva—žijí v tělesném pojetí a jsou pod vlivem kouzla hmotné energie. To je Bhṛguovo sdělení. Dokud se ztotožňujeme s tělem, je nesmírně těžké pochopit existenci Nadduše nebo Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhṛgu si byl vědom toho, že nepřevyšuje Brahmu, a proto připustil, že i on se dopustil mnoha přestupků. Nevědomé bytosti, podmíněné duše, nemají na vybranou a musí přijmout nejisté podmínky hmotné existence. Jedinou pomocí je odevzdat se Viṣṇuovi a stále se modlit o odpuštění. Ve věci osvobození je třeba záviset jen na bezpříčinné milosti Pána a ani v nejmenším se nespoléhat na svou vlastní sílu. To je dokonalé postavení osoby vědomé si Kṛṣṇy. Pán je přítelem všech, ale zvláště přátelský je k odevzdaným duším. Podmíněné duše se proto musí odevzdat Pánovi, a Pán je ochrání, aby již neupadly do zajetí hmotného znečištění.