SLOKA 31
brahmovāca
naitat svarūpaṁ bhavato ’sau padārtha-
bheda-grahaiḥ puruṣo yāvad īkṣet
jñānasya cārthasya guṇasya cāśrayo
māyāmayād vyatirikto matas tvam
brahmā uvāca—Pán Brahmā řekl; na—ne; etat—tuto; svarūpam — věčnou podobu; bhavataḥ—Tvou; asau—jiné; pada-artha—poznání; bheda—odlišné; grahaiḥ—získáváním; puruṣaḥ—osoba; yāvat—dokud; īkṣet—chce vidět; jñānasya—poznání; ca—také; arthasya—cíle; guṇasya—prostředků k získávání poznání; ca—také; āśrayaḥ —podstata; māyā-mayāt—od stvoření hmotné energie; vyatiriktaḥ—odlišný; mataḥ—jsi považovaný; tvam—Ty.
Pán Brahmā pravil: Můj drahý Pane, ten, kdo se Tě snaží poznat prostřednictvím různých metod získávání poznání, nikdy nepochopí Tvou věčnou podobu. Jelikož zcela transcenduješ hmotné stvoření, není možné Tě pochopit empirickou snahou, neboť je stejně hmotná jako její cíle a prostředky, kterých používá.
Transcendentální jméno, vlastnosti, činnosti, příslušenství atd. Nejvyšší Osobnosti Božství nelze pochopit hmotnými smysly. Pokusy empirických filozofů pochopit Absolutní Pravdu prostřednictvím spekulace jsou marné, jelikož jak jejich proces porozumění, tak jejich cíle a užité prostředky jsou hmotné. Pán je aprākṛta — mimo hmotný svět. To uznal i velký impersonalista Śaṅkarācārya: nārāyaṇaḥ paro 'vyaktād aṇḍam avyakta-sambhavam. Avyakta, původní příčina hmoty, je mimo hmotný projev a je zdrojem hmotného světa. Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je mimo hmotné stvoření, a nelze Ho proto poznat žádnou hmotnou metodou spekulace. Nejvyšší Osobnost Božství musíme pochopit prostřednictvím transcendentální metody vědomí Kṛṣṇy. Bhagavad-gītā (18.55) to potvrzuje: bhaktyā mām abhijānāti — transcendentální podobu Pána lze pochopit jedině oddanou službou. Rozdíl mezi impersonalisty a personalisty spočívá v tom, že impersonalisté, kteří jsou omezeni svými spekulacemi, se nemohou k Nejvyšší Osobnosti Božství ani přiblížit, zatímco oddaní těší Nejvyšší Osobnost Božství transcendentální láskyplnou službou. Sevonmukhe hi — Pán se Svému oddanému zjevuje na základě jeho služebnického postoje. Materialisté Nejvyššího Pána nepochopí, ani když bude stát přímo před nimi. V Bhagavad-gītě proto Pán Kṛṣṇa tyto materialisty zavrhuje jakožto mūḍhy. Mūḍha znamená “darebák”. Gītā praví, že jen darebáci považují Pána Kṛṣṇu za obyčejného smrtelníka. Nemají ponětí o Jeho postavení ani o Jeho transcendentálních energiích. Impersonalisté si neuvědomují transcendentální moc Pána Kṛṣṇy, a proto se Mu vysmívají. Oddaní Jej však díky své službě znají jako Osobnost Božství. Arjuna v desáté kapitole Bhagavad-gīty také potvrzuje, že poznat Pánovu osobnost je nesmírně obtížné.