SLOKA 40
brahmovāca
namas te śrita-sattvāya
dharmādīnāṁ ca sūtaye
nirguṇāya ca yat-kāṣṭhāṁ
nāhaṁ vedāpare ’pi ca
brahma—zosobněné Vedy; uvāca—řekly; namaḥ—uctivé poklony; te—Tobě; śrita-sattvāya—útočiště kvality dobra; dharma-ādīnām—všeho náboženství a askeze; ca—a; sūtaye—zdroj; nirguṇāya—transcendentální hmotným kvalitám; ca—a; yat—Jehož (Nejvyššího Pána); kāṣṭhām—postavení; na—ne; aham—já; veda—znám; apare—jiní; api—jistě; ca—a.
Zosobněné Vedy řekly: S úctou se Ti klaníme, ó Pane, který jsi útočištěm kvality dobra, a tudíž zdrojem všeho náboženství a askeze. Jsi transcendentální všem hmotným kvalitám a nikdo nezná ani Tebe, ani Tvé skutečné postavení.
Hmotný svět je založen na třech hmotných kvalitách. Pán Viṣṇu dohlíží na kvalitu dobra, která je zdrojem náboženství, poznání, askeze, odříkání či bohatství. Míru, prosperity, poznání a náboženství proto živé bytosti dosahují tehdy, když jsou pod vládou kvality dobra. Jakmile se dostanou pod vliv nižších kvalit hmotné přírody, vášně a nevědomosti, jejich nejistý podmíněný život se stane nesnesitelným. Pán Viṣṇu ve Svém původním postavení je však věčně nirguṇa — zcela transcenduje hmotné kvality. Guṇa znamená “kvalita” a nir znamená “bez”. Tím ovšem není řečeno, že Pán je bez kvalit. Jeho kvality jsou transcendentální a jejich prostřednictvím se zjevuje v tomto hmotném světě a projevuje Své zábavy. Studentům Ved, jakož i významným polobohům v čele s Brahmou a Śivou, jsou tyto pozitivní, transcendentální kvality neznámé. Jen oddaní je mohou poznat takové, jaké jsou. Bhagavad-gītā jasně říká, že ten, kdo se věnuje oddané službě, je schopen pochopit transcendentální postavení Nejvyššího Pána. Kdo je na úrovni kvality dobra, dokáže částečně proniknout do transcendentálního pochopení, ale Bhagavad-gītā radí, že je třeba překonat i kvalitu dobra. Védské principy jsou založeny na třech kvalitách přírody. Je nutné, abychom tyto tři hmotné kvality překonali, a pak můžeme dosáhnout čistého a jednoduchého duchovního života.