SLOKA 43

V Brahma-saṁhitě je řečeno, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství. Existují mnozí bohové, od Brahmy, Pána Śivy, Indry a Candry až po vládce na nižších planetárních systémech, jako jsou prezidenti, ministři, předsedové a králové. Vlastně každý si o sobě může myslet, že je Bůh. Všichni v hmotném světě tíhnou k tomuto pyšnému a falešnému postoji. Viṣṇu je ve skutečnosti Nejvyšším Pánem, ale i Jeho ještě někdo převyšuje. Viṣṇu je totiž úplná část části Kṛṣṇy. To zde vyjadřuje slovo aṁśāṁśāḥ, označující nedílnou část nedílné části. V Caitanya-caritāmṛtě jsou podobné verše, které uvádějí, že nedílné části Nejvyššího Pána se dále expandují do dalších nedílných částí. Śrīmad-Bhāgavatam učí o existenci mnoha podob Pána Viṣṇua a také mnoha podob živých bytostí. Podobám Viṣṇua se říká svāṁśa, částečné projevy, a živé bytosti se nazývají vibhinnāṁśa. Brahmā, Indra a ostatní polobozi dosáhli svých vysokých postavení prostřednictvím zbožných činností a askeze, ale Viṣṇu, Kṛṣṇa, je vládcem všech. V Caitanya-caritāmṛtě je řečeno: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya — pouze Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství; všichni ostatní — dokonce i expanze viṣṇu-tattva a přirozeně všechny živé bytosti—jsou Jeho služebníci. Baladeva je první expanze Kṛṣṇy a také On slouží Pánu, o obyčejných živých bytostech ani nemluvě. Všichni byli původně stvořeni proto, aby sloužili Kṛṣṇovi. Gandharvové zde potvrzují, že i když se polobozi mohou považovat za svrchované vládce, skutečnost je jiná — svrchovaným vládcem je Kṛṣṇa. Śrīmad-Bhāgavatam praví: kṛṣṇas tu bhagavān svayam — “Kṛṣṇa je jediný Nejvyšší Pán.” Uctíváním Kṛṣṇy tedy současně uctíváme i všechny Jeho nedílné části, stejně jako zaléváním kořene stromu dáváme vodu jeho větvím, listům a květům.