SLOKA 69
suduṣkaraṁ karma kṛtvā
loka-pālair api prabhuḥ
aiṣyaty acirato rājan
yaśo vipulayaṁs tava
su-duṣkaram—nemožné provést; karma—činnost; kṛtvā—po provedení; loka-pālaiḥ—velkými osobnostmi; api—dokonce; prabhuḥ—způsobilý; aiṣyati—vrátí se; acirataḥ—neprodleně; rājan—můj drahý králi; yaśaḥ—slávu; vipulayan—učiní velkou; tava—tvou.
Milý králi, tvůj syn je velká osobnost. Dokáže to, co není v moci ani velkých králů a mudrců. Brzy dokončí svůj úkol a vrátí se domů. Měl bys vědět, že také rozšíří tvou slávu po celém světě.
Nārada Muni v tomto verši o Dhruvovi Mahārājovi říká, že je prabhu, což je oslovení, které se také vztahuje na Nejvyšší Osobnost Božství. Duchovní mistr je někdy oslovován jako Prabhupāda. Prabhu znamená “Nejvyšší Osobnost Božství” a pāda je “postavení”. Vaiṣṇavská filozofie učí, že duchovní mistr je v postavení Nejvyšší Osobnosti Božství — je autorizovaným zástupcem Pána. Dhruva Mahārāja je významným ācāryou vaiṣṇavské školy, a proto je zde také označený jako prabhu. Prabhu, stejně jako svāmī, znamená rovněž “pán smyslů”. Další důležité slovo je suduṣkaram — “velmi obtížné vykonat”. Jakého úkolu se Dhruva Mahārāja ujal? Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství je nejtěžší úkol v životě a Dhruva Mahārāja to dokázal. Musíme mít na paměti, že Dhruva Mahārāja nebyl nestálý — byl odhodlaný vykonat svoji službu a pak se vrátit. Každý oddaný by měl být odhodlaný v tomto životě uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství, a tak se vrátit zpátky domů, zpátky k Bohu. To je dokonalost nejvyššího životního poslání.