SLOKA 11
bhaktiṁ muhuḥ pravahatāṁ tvayi me prasaṅgo
bhūyād ananta mahatām amalāśayānām
yenāñjasolbaṇam uru-vyasanaṁ bhavābdhiṁ
neṣye bhavad-guṇa-kathāmṛta-pāna-mattaḥ
bhaktim—oddaná služba; muhuḥ—neustále; pravahatām—těch, kdo vykonávají; tvayi—pro Tebe; me—má; prasaṅgaḥ—důvěrná společnost; bhūyāt—nechť se stane; ananta—ó Neomezený; mahatām—velkých oddaných; amala-āśayānām—v jejichž srdcích není hmotné znečištění; yena—prostřednictvím koho; añjasā—snadno; ulbaṇam—hrozný; uru—obrovský; vyasanam—plný nebezpečí; bhava-abdhim—oceán hmotné existence; neṣye—překonám; bhavat—Tvé; guṇa—transcendentální vlastnosti; kathā—zábavy; amṛta—nektar, věčný; pāna—pitím; mattaḥ — šílený.
Dhruva Mahārāja pokračoval: Ó neomezený Pane, poskytni mi laskavě požehnání, abych se mohl stýkat s velkými oddanými, kteří se neustále zaměstnávají ve Tvé transcendentální láskyplné službě, podobně jako bez ustání plynou vlny na řece. Takoví transcendentální oddaní žijí zcela čistým životem. Prostřednictvím oddané služby budu jistě moci překonat oceán nevědomosti hmotné existence, vzdouvaný vlnami nebezpečnými jako požár. Bude to pro mne snadné, jelikož začínám šílet po naslouchání o Tvých transcendentálních vlastnostech a věčných zábavách.
Dhruva Mahārāja toužil po společnosti čistých oddaných. Bez společnosti oddaných nemůže být transcendentální oddaná služba úplná a nelze ji ani náležitě vychutnávat. Z tohoto důvodu jsme založili Mezinárodní společnost pro vědomí Kṛṣṇy. Každý, kdo se této společnosti straní a přitom chce jednat ve vědomí Kṛṣṇy, trpí silnou halucinací, jelikož něco takového není možné. Výrok Dhruvy Mahārāje potvrzuje, že dokud se člověk nestýká s oddanými, jeho oddaná služba nedozraje a nebude se lišit od hmotných činností. Pán říká: satāṁ prasaṅgān mama vīrya-saṁvido bhavanti hṛt-karṇa-rasāyanāḥ (Bhāg. 3.25.25). Slova Pána Kṛṣṇy se mohou projevit v plné síle a lahodit srdci a uchu jedině ve společnosti čistých oddaných. Dhruva Mahārāja si společnost oddaných viditelně přál. Taková společnost v rámci činností oddané služby je jako vlny neustále plynoucí řeky. V naší Mezinárodní společnosti pro vědomí Kṛṣṇy vykonáváme oddanou službu čtyřiadvacet hodin denně. Každý okamžik je zasvěcen oddané službě Pánu — to se nazývá nepřetržitý proud oddané služby.
Māyāvādští filozofové mohou namítnout: “Možná jste velice šťastní ve společnosti oddaných, ale jak chcete překonat oceán hmotné existence?” Dhruva Mahārāja odpovídá, že to vůbec není obtížné. Jasně říká, že tento oceán lze překonat velmi snadno, pokud začneme šílet po naslouchání o Pánově slávě. Bhavad-guṇa-kathā — ten, kdo se vytrvale věnuje naslouchání o Pánu ze Śrīmad Bhagavad-gīty, Śrīmad-Bhāgavatamu a Caitanya-caritāmṛty a propadne tomuto procesu stejně, jako když někdo propadne omamným látkám, velmi snadno překoná nevědomost hmotné existence. Oceán hmotné nevědomosti se dá přirovnat k požáru, ale na oddaného tento požár nemá vliv, jelikož je zcela zabraný do oddané služby. Ačkoliv je hmotný svět požárem, oddanému se zdá být plný požitku (viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate).
Význam prohlášení Dhruvy Mahārāje je, že oddaná služba ve společnosti oddaných je příčinou dalšího rozvoje oddané služby. Pouze oddanou službou lze dosáhnout transcendentální planety Goloky Vṛndāvany, kde také není nic než oddaná služba, neboť činnosti oddané služby v hmotném i v duchovním světě jsou stejné. Oddaná služba se nemění. Můžeme uvést příklad manga: nezralé mango je také mango, a když dozraje, zůstane stejným mangem, ale stane se chutnější. S oddanou službou je to také tak. Existuje oddaná služba, která je vykonávaná podle nařízení duchovního mistra a pokynů a usměrňujících zásad śāster, a oddaná služba v duchovním světě, prováděná přímo ve společnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. Stále se však jedná o stejnou oddanou službu. Nic se zde nemění. Jediným rozdílem je, že jedno stádium je nezralé a druhé zralé a chutnější. Zralosti v oddané službě lze dosáhnout pouze ve společnosti oddaných.