SLOKA 34
mayaitat prārthitaṁ vyarthaṁ
cikitseva gatāyuṣi
prasādya jagad-ātmānaṁ
tapasā duṣprasādanam
bhava-cchidam ayāce ’haṁ
bhavaṁ bhāgya-vivarjitaḥ
mayā—mnou; etat—toto; prārthitam—modlil se o; vyartham—zbytečně; cikitsā—léčení; iva—jako; gata—skončil; āyuṣi—pro toho, jehož život; prasādya—po uspokojení; jagat-ātmānam—duše vesmíru; tapasā — askezí; duṣprasādanam—koho je velmi obtížné uspokojit; bhava-chidam—Nejvyšší Pán, který může přetnout řetěz rození a umírání; ayāce — modlil se o; aham—já; bhavam—opakované zrození a smrt; bhāgya — štěstí; vivarjitaḥ—zbavený.
Uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství je velice obtížné, ale přestože se mnou byl Nejvyšší Pán, Nadduše celého vesmíru, spokojen, já jsem se modlil jen o zbytečné věci. Mé činnosti byly stejné jako léčení člověka, který je již mrtvý. Jen pohleďte, jaký jsem nešťastník — setkal jsem se s Nejvyšším Pánem, který může přetnout řetěz opakovaného zrození a smrti, a modlil jsem se k Němu znovu o totéž podmínění.
Občas se stane, že oddaný, který se věnuje láskyplné službě Pánu, touží výměnou za ni získat nějaký hmotný prospěch. To však není správný způsob, jak vykonávat oddanou službu. Když se tak někdy oddaný chová, je to samozřejmě z nevědomosti, ale Dhruva Mahārāja v této souvislosti svého jednání lituje.