SLOKA 4
saṁśayo ’yaṁ mahān brahman
dārāgāra-sutādiṣu
saktasya yat siddhir abhūt
kṛṣṇe ca matir acyutā
saṁśayaḥ—pochybnost; ayam—to; mahān—velká; brahman—ó brāhmaṇo; dāra—k manželce; āgāra—domovu; suta—dětem; ādiṣu—a tak dále; saktasya—toho, kdo je připoutaný; yat—protože; siddhiḥ—dokonalost; abhūt—stala se; kṛṣṇe—ke Kṛṣṇovi; ca—také; matiḥ—připoutanost; acyutā—neselhávající.
Král pokračoval: Ó ušlechtilý brāhmaṇo, mám velkou pochybnost—jak může někdo takový jako král Priyavrata, jenž byl tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, dosáhnout nejvyšší, neselhávající dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy?
Král Parīkṣit se divil, jak by člověk, který je tolik připoutaný k manželce, dětem a domovu, mohl získat takové dokonalé vědomí Kṛṣṇy. Prahlāda Mahārāja řekl:
matir na kṛṣṇe parataḥ svato vā
mitho 'bhipadyeta gṛha-vratānām
Gṛhavrata — ten, kdo složil slib plnění rodinných povinností — nemá žádnou naději, že vyvine vědomí Kṛṣṇy. Je tomu tak z toho důvodu, že většina gṛhavratů je ovládána smyslovým požitkem, a proto postupně klesají do nejtemnějších oblastí hmotné existence (adānta-gobhir viśatāṁ tamisram). Jak by mohli dosáhnout dokonalosti ve vědomí Kṛṣṇy? Mahārāja Parīkṣit požádal Śukadeva Gosvāmīho, aby jeho velkou pochybnost odstranil.