SLOKA 17
nāhaṁ viśaṅke sura-rāja-vajrān
na tryakṣa-śūlān na yamasya daṇḍāt
nāgny-arka-somānila-vittapāstrāc
chaṅke bhṛśaṁ brahma-kulāvamānāt
na—ne; aham—já; viśaṅke—bojím se; sura-rāja-vajrāt—blesku krále nebes, Indry; na—ani; tryakṣa-śūlāt—ostrého trojzubce Pána Śivy; na—ani; yamasya— Yamarāje, vládce smrti; daṇḍāt—trestu; na—ani; agni—ohně; arka—spalujícího žáru slunce; soma—měsíce; anila—větru; vitta-pa—majitele bohatství Kuvery (pokladníka z nebeských planet); astrāt—zbraní; śaṅke—bojím se; bhṛśam—velice; brahma-kula—třídy brāhmaṇů; avamānāt—urážky.
Můj drahý pane, vůbec se nebojím blesku krále Indry ani hadovitého, ostrého trojzubce Pána Śivy. Nedělám si starosti ohledně trestu od Yamarāje, vládce smrti, a nebojím se ani ohně, palčivého slunce, měsíce, větru či zbraní Kuvery. Bojím se však urazit brāhmaṇu. Z toho mám velký strach.
Když Śrī Caitanya Mahāprabhu poučoval Rūpu Gosvāmīho na Daśāśvamedha-ghāṭu v Prayāgu, velice jasně poukázal na to, jak vážným přestupkem je urazit vaiṣṇavu. Přirovnal vaiṣṇava-aparādhu k šílenému slonu (hātī mātā). Dostane-li se šílený slon do zahrady, zničí všechny plody a květy. Stejně tak ten, kdo se dopustí přestupku proti vaiṣṇavovi, zničí celý svůj duchovní pokrok. Urazit brāhmaṇu je velice nebezpečné a Mahārāja Rahūgaṇa to věděl. Otevřeně proto přiznal svoji chybu. Existuje mnoho nebezpečných věcí — blesky, oheň, Yamarājův trest, potrestání trojzubcem Pána Śivy a podobně — ale žádná se svou závažností nevyrovná urážce brāhmaṇy, jako je Jaḍa Bharata. Mahārāja Rahūgaṇa proto okamžitě sestoupil z nosítek a padl na zem u jeho lotosových nohou, jen aby mu brāhmaṇa Jaḍa Bharata prominul.