SLOKA 7
atha punaḥ sva-śibikāyāṁ viṣama-gatāyāṁ prakupita uvāca rahūgaṇaḥ kim idam are tvaṁ jīvan-mṛto māṁ kadarthī-kṛtya bhartṛ-śāsanam aticarasi pramattasya ca te karomi cikitsāṁ daṇḍa-pāṇir iva janatāyā yathā prakṛtiṁ svāṁ bhajiṣyasa iti.
atha—poté; punaḥ—znovu; sva-śibikāyām—ve svých nosítkách; viṣama-gatāyām—nevyrovnaně nesených, protože Jaḍa Bharata nešel stejným krokem; prakupitaḥ—velice se rozhněval; uvāca—řekl; rahūgaṇaḥ—král Rahūgaṇa; kim idam—co to má znamenat; are—ó blázne; tvam—ty; jīvat—žiješ; mṛtaḥ—mrtvý; mām—mě; kat-arthī-kṛtya—nedbáš; bhartṛ-śāsanam—pánovo pokárání; aticarasi—překračuješ; pramattasya—jenž jsi téměř šílený; ca—také; te—tvou; karomi—vykonám; cikitsām—náležitou lekci; daṇḍa-pāṇiḥ iva—jako Yamarāja; janatāyāḥ—lidí; yathā—že; prakṛtim—přirozené postavení; svām—své vlastní; bhajiṣyase—zaujmeš; iti—takto.
Když král poté viděl, že nosiči jeho nosítky i nadále kymácejí, velice se rozhněval a řekl: Ty darebáku, co to děláš? Jsi mrtvý, přestože máš život v těle? Ty nevíš, že jsem tvůj pán? Nebereš mě na vědomí a neplníš můj příkaz; za tuto neposlušnost tě nyní potrestám stejně, jako Yamarāja, vládce smrti, trestá hříšné lidi. Udělím ti náležitou lekci, abys přišel k rozumu a jednal, jak se patří.