No edit permissions for Čeština

SLOKA 7

tāvān ayaṁ vyavahāraḥ sadāviḥ
kṣetrajña-sākṣyo bhavati sthūla-sūkṣmaḥ
tasmān mano liṅgam ado vadanti
guṇāguṇatvasya parāvarasya

tāvān—do té doby; ayam—tato; vyavahāraḥ—umělá označení (být tlustý či hubený, patřit k polobohům či lidským bytostem); sadā—vždy; āviḥ—projevující; kṣetra-jña—živé bytosti; sākṣyaḥ—svědectví; bhavati—je; sthūla-sūkṣmaḥ—tlustá a hubená; tasmāt—proto; manaḥ—mysl; liṅgam—příčina; adaḥ—toto; vadanti—říkají; guṇa-aguṇatvasya—pohroužení v hmotných vlastnostech nebo ve stavu bez hmotných vlastností; para-avarasya—a horších či lepších životních podmínek.

Mysl nutí podmíněnou duši v tomto hmotném světě putovat různými životními druhy, a živá bytost tak prožívá světské události v různých podobách — jako člověk či polobůh, tlustý či hubený a tak dále. Učenci říkají, že mysl je příčinou tělesného vzhledu, spoutanosti a osvobození.

Stejně jako je mysl příčinou spoutanosti, může být i příčinou osvobození. Zde je označena výrazem para-avara. Para znamená transcendentální a avara znamená hmotná. Když je mysl zaměstnána službou Pánu (sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayoḥ), nazývá se para, transcendentální. Když je zaměstnána hmotným smyslovým požitkem, nazývá se avara, hmotná. V tuto chvíli, v našem podmíněném stavu, je naše mysl plně pohroužená v hmotném smyslovém požitku, ale procesem oddané služby může být očištěna a přivedena ke svému původnímu vědomí Kṛṣṇy. Často uvádíme příklad Ambarīṣe Mahārāje. Sa vai manaḥ kṛṣṇa-padāravindayor vacāṁsi vaikuṇṭha-guṇānuvarṇane. Mysl musí být ovládnutá ve vědomí Kṛṣṇy. Jazyk lze použít k šíření Kṛṣṇova poselství a oslavování Pána nebo k přijímání prasādam, zbytků potravy obětované Kṛṣṇovi. Sevonmukhe hi jihvādau — když člověk používá jazyk ve službě Pánu, mohou se očistit i ostatní smysly. Nārada-pañcarātra uvádí: sarvopādhi-vinirmuktaṁ tat-paratvena nirmalam — když jsou mysl a smysly živé bytosti očištěné, je očištěna celá její existence a také všechna její označení. Již se nepovažuje za člověka, poloboha, kočku, psa, hinduistu, muslima a tak dále. Když jsou smysly a mysl očištěné a živá bytost je plně zaměstnaná službou Kṛṣṇovi, může být vysvobozena a vrátit se domů, zpátky k Bohu.

« Previous Next »