SLOKA 18
drumeṣu raṁsyan suta-dāra-vatsalo
vyavāya-dīno vivaśaḥ sva-bandhane
kvacit pramādād giri-kandare patan
vallīṁ gṛhītvā gaja-bhīta āsthitaḥ
drumeṣu—na stromech (nebo v domech, které stojí jako stromy, v jejichž korunách skáčou opice z jedné větve na druhou); raṁsyan—užívá si; suta-dāra-vatsalaḥ—připoutaný k dětem a manželce; vyavāya-dīnaḥ—který je ubohý, protože jedná na úrovni pohlavní touhy; vivaśaḥ—neschopný vzdát se; sva-bandhane—spoután reakcemi za své činnosti; kvacit—někdy; pramādāt—strachem z blížící se smrti; giri-kandare — do horské jeskyně; patan—spadne; vallīm—lodyhy popínavé rostliny; gṛhītvā—chytí se; gaja-bhītaḥ—strachy ze slona smrti; āsthitaḥ—zůstává v této situaci.
Když se živá bytost stane opicí skákající z jedné větve na druhou, zdržuje se na stromě rodinného života, ze kterého nemá nic jiného než sex. Stejně jako osel přitom sklízí kopance od své manželky. Není schopna se osvobodit a bezmocně setrvává v této pozici. Někdy se stane obětí nevyléčitelné nemoci, což je totéž co pád do horské jeskyně. Začíná se bát smrti, která je jako slon v hloubi této jeskyně, a zůstává v bezvýchodné situaci, kdy se drží lodyh popínavé rostliny.
Zde je popsána zoufalá situace života hospodáře. Život hospodáře je plný utrpení a jediné, co je na něm přitažlivé, je sex se svou manželkou, která svého muže při pohlavním styku kope stejně, jako oslice kope svého partnera. Kvůli neustálému sexu se člověk stává obětí mnoha nevyléčitelných nemocí. Tehdy — ve strachu ze smrti, která je jako slon—zůstává viset na větvích stromu jako opice.