SLOKA 11
kvacid ulūka-jhillī-svanavad ati-paruṣa-rabhasāṭopaṁ pratyakṣaṁ parokṣaṁ vā ripu-rāja-kula-nirbhartsitenāti-vyathita-karṇa-mūla-hṛdayaḥ.
kvacit—někdy; ulūka—sovy; jhillī—a cvrčka; svana-vat—přesně jako nesnesitelné zvuky; ati-paruṣa—nesmírně bodavé; rabhasa—vytrvalostí; āṭopam—vzrušení; pratyakṣam—přímo; parokṣam—nepřímo; vā — nebo; ripu—nepřátel; rāja-kula—a vládních úředníků; nirbhartsitena—osočováním; ati-vyathita—velmi zarmoucené; karṇa-mūla-hṛdayaḥ — jehož uši a srdce.
Někdy je podmíněná duše velmi zarmoucená spíláním nepřátel a vládních služebníků, kteří ji přímo či nepřímo osočují hrubými slovy. Její srdce a uši jsou tehdy nesmírně sklíčené. Takové zlořečení lze přirovnat k houkání sov a cvrkání cvrčků.
V tomto hmotném světě jsou různé druhy nepřátel. Vláda například spílá člověku za neplacení daní z příjmu. Taková kritika — přímá či nepřímá — zarmucuje a někdy se jí podmíněná duše snaží zabránit. Naneštěstí však nezmůže vůbec nic.