SLOKA 16
tatrāyaṁ ślokaḥ —
praiyavrataṁ vaṁśam imaṁ
virajaś caramodbhavaḥ
akarod aty-alaṁ kīrtyā
viṣṇuḥ sura-gaṇaṁ yathā
tatra—v té souvislosti; ayam ślokaḥ—existuje tento slavný verš; praiyavratam—pocházející od krále Priyavraty; vaṁśam—dynastii; imam — tuto; virajaḥ—král Viraja; carama-udbhavaḥ—původce sta synů (v čele se Śatajitem); akarot—ozdobil; ati-alam—velice; kīrtyā—svou slávou; viṣṇuḥ—Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; sura-gaṇam—polobohy; yathā—jako.
O králi Virajovi pojednává jeden slavný verš: “Král Viraja se díky svým vznešeným vlastnostem a velké slávě stal klenotem dynastie krále Priyavraty, stejně jako Pán Viṣṇu Svou transcendentální mocí zdobí a obšťastňuje polobohy.”
Kvetoucí strom v zahradě získává díky svým voňavým květům dobrou pověst. Je-li v rodu nějaký slavný muž, je přirovnán k vonící květině v lese. Díky němu se může celý rod zapsat do dějin. Yaduovci a yaduovská dynastie zůstávají navždy slavní, protože v této dynastii se narodil Pán Kṛṣṇa, a rod Mahārāje Priyavraty zůstává navždy slavný díky králi Virajovi.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k patnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Sláva potomků krále Priyavraty”.