SLOKA 19
evaṁ jambū-phalānām atyucca-nipāta-viśīrṇānām anasthi-prāyāṇām ibha-kāya-nibhānāṁ rasena jambū nāma nadī meru-mandara-śikharād ayuta-yojanād avani-tale nipatantī dakṣiṇenātmānaṁ yāvad ilāvṛtam upasyandayati.
evam—podobně; jambū-phalānām—plodů jménem jambū; ati-ucca-nipāta—pádem z veliké výšky; viśīrṇānām—které jsou rozbité na kusy; anasthi-prāyāṇām—které mají velice malá semínka; ibha-kāya-nibhānām—a které jsou velké jako těla slonů; rasena—šťávou; jambū nāma nadī—řeka jménem Jambū-nadī; meru-mandara-śikharāt—z vrcholku hory Merumandary; ayuta-yojanāt—deset tisíc yojanů vysoké; avani-tale—na zem; nipatantī—padá; dakṣiṇena—na jižní straně; ātmānam—sama; yāvat—celou; ilāvṛtam—Ilāvṛta-varṣou; upasyandayati—protéká.
Také plody stromu jambū, které jsou dužinaté a mají jen drobná semínka, padají z veliké výšky a rozbíjejí se na kusy. Jsou velké jako těla slonů a šťáva, která z nich vytéká, se stává řekou zvanou Jambū-nadī. Tato řeka padá z výšky 10 000 yojanů, z vrcholku Merumandary, na jižní stranu Ilāvṛty a zaplavuje touto šťávou celou zemi.
Můžeme si jen představit, kolik šťávy musí být v plodu, který má velikost slona a jen velmi drobná semínka. Šťáva z rozbitých plodů jambū přirozeně tvoří vodopády a zaplavuje celou oblast Ilāvṛty. Jak bude vysvětleno v dalších verších, tato šťáva vytváří nesmírné množství zlata.