SLOKA 29
hiraṇmaye ’pi bhagavān nivasati kūrma-tanuṁ bibhrāṇas tasya tat priyatamāṁ tanum aryamā saha varṣa-puruṣaiḥ pitṛ-gaṇādhipatir upadhāvati mantram imaṁ cānujapati.
hiraṇmaye—v Hiraṇmaya-varṣe; api—jistě; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; nivasati—sídlí; kūrma-tanum—tělo želvy; bibhrāṇaḥ—projevující; tasya—Nejvyšší Osobnosti Božství; tat—to; priya-tamām—nejdražší; tanum—tělo; aryamā—Aryamā, vůdce obyvatel Hiraṇmaya-varṣi; saha—s; varṣa-puruṣaiḥ—lidmi toho území; pitṛ-gaṇa-adhipatiḥ—který je vůdcem pitů; upadhāvati—uctívá oddanou službou; mantram—hymnus; imam—tento; ca—také; anujapati—recituje.
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: V Hiraṇmaya-varṣe žije Nejvyšší Pán, Viṣṇu, v podobě želvy (kūrma-śarīra). Aryamā, vládce Hiraṇmaya-varṣi, tam společně s dalšími obyvateli této země neustále uctívá tuto nanejvýš drahou a nádhernou podobu Pána oddanou službou. Všichni recitují následující hymny.
Slovo priyatama (nejdražší) je velice významné. Každému oddanému je určitá podoba Pána nejdražší. Někteří lidé s ateistickou mentalitou si myslí, že inkarnace Pána v podobě želvy, kance a ryby nejsou příliš pěkné. Nevědí, že jakákoliv podoba Pána je vždy všemi vznešenými vlastnostmi oplývající Osobnost Božství. Jednou z Pánových vznešených vlastností je nekonečná krása, a proto jsou všechny inkarnace velice krásné a oddaní je také tak vidí. Neoddaní si však myslí, že inkarnace Pána Kṛṣṇy jsou obyčejní hmotní tvorové, a proto je dělí na krásné a nepříliš pohledné. Určitý oddaný uctívá určitou podobu Pána proto, že tuto podobu nadevše rád shlíží. Brahma-saṁhitā (5.33) uvádí: advaitam acyutam anādim ananta-rūpam ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca. Podoba Pána je nádherná a neustále v plném rozkvětu mládí. Upřímní služebníci určité podoby Pána vidí tuto podobu vždy jako velice krásnou a bez ustání Jí oddaně slouží.