SLOKA 22
yāsām ambhaḥ pavitram amalam upayuñjānāḥ puruṣa-ṛṣabha-draviṇa-devaka-saṁjñā varṣa-puruṣā āpomayaṁ devam apāṁ pūrṇenāñjalinā yajante.
yāsām—všech řek; ambhaḥ—voda; pavitram—velmi posvátná; amalam—velmi čistá; upayuñjānāḥ—používají; puruṣa—Puruṣa; ṛṣabha — Ṛṣabha; draviṇa—Draviṇa; devaka—Devaka; saṁjñāḥ—se jmény; varṣa-puruṣāḥ—obyvatelé těchto varṣ; āpaḥ-mayam—Varuṇa, vládce vod; devam—jako božstvo přijímající uctívání; apām—vody; pūrṇena—s plnými; añjalinā—spojenými dlaněmi; yajante—uctívají.
Obyvatelé Krauñcadvīpu se dělí na čtyři třídy zvané Puruṣové, Ṛṣabhové, Draviṇové a Devakové. Všichni uctívají Nejvyšší Osobnost Božství tak, že obětují spojené dlaně s vodou z těchto posvátných řek u lotosových nohou Varuṇy, poloboha, který má podobu vody.
Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura praví: āpomayaḥ asmayam — obyvatelé různých částí Krauñcadvīpu obětují ve spojených dlaních posvátnou vodu řek božstvu vytvořenému z kamene či železa.