Śukadeva Gosvāmī v této kapitole popisuje Anantu, zdroj Pána Śivy. Pán Ananta, Jehož tělo je zcela duchovní, sídlí těsně pod úrovní planety Pātāla. Neustále žije v hloubi srdce Pána Śivy a pomáhá mu zničit vesmír. Jelikož Ananta Pána Śivu učí, jak zničit vesmír, je někdy nazýván tāmasī, “ten, kdo se nachází v kvalitě temnoty”. Je původním Božstvem hmotného vědomí, a protože přitahuje všechny živé bytosti, je také známý jako Saṅkarṣaṇa. Pán Saṅkarṣaṇa nese na hlavách celý hmotný svět a ze Svého čela přenáší moc na Pána Śivu, který potom tento hmotný svět zničí. Jelikož je Pán Saṅkarṣaṇa expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství, modlí se k Němu mnozí oddaní a na planetární soustavě Pātāla se Mu uctivě klanějí všichni surové, asurové, Gandharvové, Vidyādharové a učení mudrci. Pán s nimi přitom hovoří sladkými slovy. Jeho tělo je zcela duchovní a velice krásné. Každý, kdo o Něm naslouchá od pravého duchovního mistra, se zbaví všech hmotných pojetí života. Podle plánů Anantadeva funguje celá hmotná energie, a proto bychom Ho měli ctít jako původní příčinu hmotného stvoření. Jeho moc je neomezená, a jelikož Ho nikdo nedokáže plně popsat — ani s pomocí nesčetného množství úst — nazývá se Ananta (neomezený). Je velmi milostivý k živým bytostem, a proto projevil Své duchovní tělo. Takto Śukadeva Gosvāmī popisuje Mahārājovi Parīkṣitovi Anantadevovu slávu.