SLOKA 1
śrī-śuka uvāca
tasya mūla-deśe triṁśad-yojana-sahasrāntara āste yā vai kalā bhagavatas tāmasī samākhyātānanta iti sātvatīyā draṣṭṛ-dṛśyayoḥ saṅkarṣaṇam aham ity abhimāna-lakṣaṇaṁ yaṁ saṅkarṣaṇam ity ācakṣate.
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; tasya — planety Pātāla; mūla-deśe — v oblasti pod spodní úrovní; triṁśat — třicet; yojana — jednotka vzdálenosti rovná 12,8 km; sahasra-antare — ve vzdálenosti tisíce; āste — setrvává; yā — který; vai — vskutku; kalā — expanze expanze; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; tāmasī — ve vztahu k temnotě; samākhyātā — zvaný; anantaḥ — Ananta; iti — takto; sātvatīyāḥ — oddaní; draṣṭṛ-dṛśyayoḥ — hmotného a duchovního; saṅkarṣaṇam — spojování; aham — já; iti — takto; abhimāna — pojetím vlastního já; lakṣaṇam — vyznačující se; yam — Jehož; saṅkarṣaṇam — Saṅkarṣaṇa; iti — takto; ācakṣate — učenci popisují.
Śrī Śukadeva Gosvāmī oslovil Mahārāje Parīkṣita: Můj milý králi, přibližně 384 000 kilometrů pod planetou Pātāla sídlí další inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství. Je známá jako Pán Ananta či Pán Saṅkarṣaṇa, expanze Pána Viṣṇua. Pán Ananta neustále zaujímá transcendentální postavení, ale protože Ho uctívá Pán Śiva, božstvo tamo-guṇy neboli temnoty, je někdy nazýván tāmasī. Je vládnoucím Božstvem hmotné kvality nevědomosti, jakož i falešného ega všech podmíněných duší. Když si podmíněná živá bytost myslí: “Já jsem poživatel a tento svět je určen k mému požitku,” toto pojetí života jí diktuje Saṅkarṣaṇa. Takto se světská podmíněná duše považuje za Nejvyššího Pána.
Existuje skupina lidí blízkých māyāvādským filozofům, kteří mylně vykládají védské mantry ,ahaṁ brahmāsmi’ a ,so 'ham’ jako “Jsem Nejvyšší Brahman,” a “Jsem totožný s Pánem.” Takovéto falešné pojetí, kdy se člověk považuje za nejvyššího poživatele, je určitým druhem iluze. To je popsáno na jiném místě Śrīmad-Bhāgavatamu (5.5.8): janasya moho 'yam ahaṁ mameti. Podle popisu výše uvedeného verše je vládnoucím Božstvem tohoto falešného pojetí Pán Saṅkarṣaṇa. Kṛṣṇa to potvrzuje v Bhagavad-gītě (15.15):
sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo
mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca
“Sídlím v srdci každého a ode Mě pocházejí vzpomínky, poznání a zapomnění.” Pán sídlí v srdci každé bytosti jako Saṅkarṣaṇa, a když se například démon považuje za totožného s Nejvyšším Pánem, Pán ho v této temnotě udržuje. Přestože je taková démonská živá bytost pouze nepatrnou částí Nejvyššího Pána, zapomíná na své skutečné postavení a považuje za Nejvyššího Pána sama sebe. Jelikož toto zapomnění vytváří Saṅkarṣaṇa, je někdy nazýván tāmasī. Jméno tāmasī neznamená, že má hmotné tělo — Saṅkarṣana je vždy transcendentální, ale protože je Nadduší Pána Śivy, který musí vykonávat činnosti náležející kvalitě nevědomosti (tamo-guṇě), je také známý pod jménem tāmasī.