SLOKA 3
athedānīṁ pratiṣiddha-lakṣaṇasyādharmasya tathaiva kartuḥ śraddhāyā vaisādṛśyāt karma-phalaṁ visadṛśaṁ bhavati yā hy anādy-avidyayā kṛta-kāmānāṁ tat-pariṇāma-lakṣaṇāḥ sṛtayaḥ sahasraśaḥ pravṛttās tāsāṁ prācuryeṇānuvarṇayiṣyāmaḥ.
atha—takto; idānīm—nyní; pratiṣiddha—tím, co je zakázané; lakṣaṇasya—charakterizované; adharmasya—bezbožných činností; tathā—tak také; eva—jistě; kartuḥ—konatele; śraddhāyāḥ—víry; vaisādṛśyāt—rozdílem; karma-phalam—reakce plodonosných činností; visadṛśam—různé; bhavati—je; yā—který; hi—vskutku; anādi—od nepaměti; avidyayā — nevědomostí; kṛta—vykonávané; kāmānām—osob s mnoha chtivými touhami; tat-pariṇāma-lakṣaṇāḥ—příznaky výsledků takových bezbožných tužeb; sṛtayaḥ—pekelné životní podmínky; sahasraśaḥ—tisíci a tisíci; pravṛttāḥ—výsledné; tāsām—je; prācuryeṇa—velmi zeširoka; anuvarṇayiṣyāmaḥ—vyložím.
Tak jako různými zbožnými činnostmi člověk dosáhne různých postavení v nebeském životě, bezbožným jednáním dosáhne různých postavení v pekelném životě. Ti, kdo jsou ovládáni hmotnou kvalitou nevědomosti, se oddávají bezbožným činnostem a podle míry své nevědomosti jsou umísťováni na různé úrovně pekelného života. Pokud člověk jedná v kvalitě nevědomosti následkem šílenství, je jeho výsledné utrpení nejméně kruté. Ten, kdo jedná bezbožně, ale zná rozdíl mezi zbožnými a bezbožnými činnostmi, je uvržen do středně krutého pekla. A pro toho, kdo jedná bezbožně a nevědomě následkem svého ateismu, je výsledný pekelný život nejhorší. Každá živá bytost je kvůli své nevědomosti od nepaměti unášena různými touhami na tisíce různých pekelných planet. Pokusím se je popsat co nejdůkladněji.