SLOKA 18
tata āgnīdhrīye ’ṁśa-kalayāvatariṣyāmy ātma-tulyam anupalabhamānaḥ.
tataḥ—proto; āgnīdhrīye—do manželky Nābhiho, Āgnīdhrova syna; aṁśa-kalayā—expanzí Své osobní podoby; avatariṣyāmi—sestoupím; ātma-tulyam—Sobě rovného; anupalabhamānaḥ—nenacházím.
Jelikož nenacházím Sobě rovného, Osobně se expanduji do úplné části, a tak vstoupím do lůna Merudevī, jež je manželkou Mahārāje Nābhiho, Āgnīdhrova syna.
To je příklad všemocnosti Nejvyšší Osobnosti Božství. I když je Pán jeden jediný, expanduje se prostřednictvím Svých osobních expanzí (svāṁśa) a někdy prostřednictvím Svých oddělených expanzí (vibhinnāṁśa). Pán Viṣṇu zde přistupuje na to, že sešle Svou osobní expanzi jako syna Merudevī, manželky Mahārāje Nābhiho, jenž je synem Āgnīdhry. Kněží (ṛtvijaḥ) věděli, že Bůh je jeden, ale přesto se k Nejvyššímu Pánu modlili, aby se stal synem Mahārāje Nābhiho, a dal tak světu najevo, že Absolutní Pravda, Nejvyšší Osobnost Božství, je jedna jediná. Když tato Absolutní Pravda inkarnuje, expanduje se do různých energií.