SLOKA 7
brahmaṇyo ’nyaḥ kuto nābher
viprā maṅgala-pūjitāḥ
yasya barhiṣi yajñeśaṁ
darśayām āsur ojasā
brahmaṇyaḥ—oddaný brāhmaṇů; anyaḥ—nějaký jiný; kutaḥ—kde je; nābheḥ—než Mahārāja Nābhi; viprāḥ—brāhmaṇové; maṅgala-pūjitāḥ—náležitě uctění a uspokojení; yasya—jehož; barhiṣi—v obětní aréně; yajña-īśam—Nejvyšší Osobnost Božství, příjemce všech obětních obřadů; darśayām āsuḥ—ukázali; ojasā—svou bráhmanskou silou.
(Druhá modlitba zní takto:) “Kdo uctívá brāhmaṇy lépe než Mahārāja Nābhi? Jelikož je uctil k jejich plné spokojenosti, kvalifikovaní brāhmaṇové mu svou bráhmanskou silou ukázali Nejvyšší Osobnost Božství, Samotného Nārāyaṇa.”
Brāhmaṇové, kteří sloužili jako kněží v obětním obřadu, nebyli obyčejní brāhmaṇové. Byli tak mocní, že svými modlitbami dokázali přivolat Nejvyšší Osobnost Božství. Díky tomu mohl Mahārāja Nābhi vidět Pána tváří v tvář. Ten, kdo není vaiṣṇavou, nedokáže Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, přivolat. Pán nepřijme pozvání od nikoho kromě vaiṣṇavy. V Padma Purāṇě je proto řečeno:
ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ
“Jestliže učený brāhmaṇa, zběhlý ve všech oblastech védského poznání, není vaiṣṇavou, není způsobilý stát se duchovním mistrem. Ale i ten, kdo se narodil v rodině nižší třídy, se může stát duchovním mistrem, je-li vaiṣṇava.” Tito brāhmaṇové byli nepochybně velkými odborníky co se týče přednášení védských manter. Ovládali vykonávání védských obřadů a navíc byli vaiṣṇavové. Svou duchovní silou tedy dokázali přivolat Nejvyšší Osobnost Božství a umožnit svému žákovi, Mahārājovi Nābhimu, vidět Pána tváří v tvář. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že slovo ojasā znamená “oddanou službou”.