SLOKA 23
na brāhmaṇais tulaye bhūtam anyat
paśyāmi viprāḥ kim ataḥ paraṁ tu
yasmin nṛbhiḥ prahutaṁ śraddhayāham
aśnāmi kāmaṁ na tathāgni-hotre
na—ne; brāhmaṇaiḥ—s brāhmaṇy; tulaye—pokládám za rovnocennou; bhūtam—bytost; anyat—jinou; paśyāmi—vidím; viprāḥ—ó shromáždění brāhmaṇové; kim—cokoliv; ataḥ—brāhmaṇům; param—vyšší; tu—jistě; yasmin—skrze něž; nṛbhiḥ—lidmi; prahutam—potrava obětovaná po náležitě vykonaných obřadech; śraddhayā—s vírou a láskou; aham—Já; aśnāmi—jím; kāmam—s plným uspokojením; na—ne; tathā—takto; agni-hotre—v ohňové oběti.
Ó ctihodní brāhmaṇové, co se Mě týče, nikdo v tomto světě není rovnocenný či nadřazený brāhmaṇům. Nenacházím nikoho, kdo by se s nimi mohl srovnávat. Lidé, kteří znají Můj záměr, Mi poté, co vykonali obřady podle védských zásad, obětují s láskou a vírou potravu prostřednictvím úst brāhmaṇy. Je-li Mi jídlo nabídnuto takovýmto způsobem, jím ho s plným uspokojením a přináší Mi větší potěšení než potrava obětovaná v obětním ohni.
Podle védského systému jsou brāhmaṇové po vykonání obětního obřadu vybídnuti, aby jedli zbytky obětované potravy. Když brāhmaṇové jedí, je to třeba přijímat tak, že jí přímo Nejvyšší Pán. S kvalifikovanými brāhmaṇy tedy nelze nikoho srovnávat. Dokonalost evoluce znamená dospět na bráhmanskou úroveň. Jakákoliv civilizace, která se nezakládá na bráhmanské kultuře a kterou neřídí brāhmaṇové, je nepochybně zatracena. Současná lidská civilizace se zakládá na uspokojování smyslů, a lidé v důsledku toho čím dál více propadají různým věcem. Nikdo nectí bráhmanskou kulturu. Démonská civilizace lpí na ugra-karmě, ohavných činnostech, a pro uspokojování nekonečných chtivých tužeb vznikají velká průmyslová odvětví; výsledkem toho je, že vláda sužuje lidi velkými daněmi. Lidé jsou bezbožní a nevykonávají oběti doporučené v Bhagavad-gītě. Yajñād bhavati parjanyaḥ — vykonávání oběti způsobuje, že se tvoří mraky a prší. Díky vydatným dešťům se urodí dostatek potravy. Společnost by se měla pod vedením brāhmaṇů řídit zásadami Bhagavad-gīty — pak budou lidé šťastní. Annād bhavanti bhūtāni — když jsou zvířata a lidé dostatečně nasyceni obilím, pak sílí a jejich srdce a mozky jsou pokojné. Tehdy mohou všichni dělat pokrok v duchovním životě, který je konečným životním cílem.