SLOKA 35
iti nānā-yoga-caryācaraṇo bhagavān kaivalya-patir ṛṣabho ’virata-parama-mahānandānubhava ātmani sarveṣāṁ bhūtānām ātma-bhūte bhagavati vāsudeva ātmano ’vyavadhānānanta-rodara-bhāvena siddha-samastārtha-paripūrṇo yogaiśvaryāṇi vaihāyasa-mano-javāntardhāna-parakāya-praveśa-dūra-grahaṇādīni yadṛcchayopagatāni nāñjasā nṛpa hṛdayenābhyanandat.
iti—takto; nānā—různé; yoga—mystické yogy; caryā—praktiky; ācaraṇaḥ—vykonával; bhagavān—Nejvyšší Osobnost Božství; kaivalya-patiḥ—vládce jednoty (kaivalya) neboli ten, kdo udílí sāyujya-mukti; ṛṣabhaḥ—Pán Ṛṣabha; avirata—bez ustání; parama—nejvyšší; mahā—velký; ānanda-anubhavaḥ—pocit transcendentální blaženosti; ātmani—v Nejvyšší Duši; sarveṣām—všech; bhūtānām—živých bytostí; ātma-bhūte—sídlící v srdci; bhagavati—Nejvyšší Osobnosti Božství; vāsudeve — Kṛṣṇovi, synovi Vāsudeva; ātmanaḥ—Jeho Samotného; avyavadhāna — nelišící se stavbou těla; ananta—neomezený; rodara—jako je pláč, smích a chvění těla; bhāvena—příznaky lásky; siddha—zcela dokonalý; samasta—veškeré; artha—žádaným bohatstvím; paripūrṇaḥ—naplněný; yoga-aiśvaryāṇi—mystické síly; vaihāyasa—létání po nebi; manaḥ-java—cestování rychlostí mysli; antardhāna—schopnost zmizet; parakāya-praveśa—schopnost vstoupit do těla někoho jiného; dūra-grahaṇa—schopnost vnímat na velkou vzdálenost; ādīni—a další; yadṛcchayā—bez potíží, automaticky; upagatāni—získal; na—ne; añjasā—přímo; nṛpa—ó králi Parīkṣite; hṛdayena—v srdci; abhyanandat—přijal.
Ó králi Parīkṣite, Pán Ṛṣabhadeva, částečná expanze Pána Kṛṣṇy, vykonával úžasné činnosti, jen aby ukázal všem yogīnům mystický proces. Ve skutečnosti byl vládcem osvobození, plně pohrouženým v transcendentální blaženosti, která tisícinásobně rostla. Pán Kṛṣṇa, Vāsudeva, syn Vasudeva, je původním zdrojem Pána Ṛṣabhadeva. Jejich tělesná stavba se neliší, a následkem toho Pán Ṛṣabhadeva projevil příznaky lásky, jako je pláč, smích a chvění těla. Byl neustále pohroužený v transcendentální lásce, a díky tomu se u Něho automaticky manifestovaly všechny mystické síly, jako je schopnost cestovat v meziplanetárním prostoru rychlostí mysli, objevit se a zmizet, vstupovat do těl druhých a vidět velice vzdálené věci. Toho všeho byl schopen, ale přesto tyto síly neuplatňoval.
V Caitanya-caritāmṛtě (Madhya 19.149) je řečeno:
kṛṣṇa-bhakta—niṣkāma, ataeva ’śānta'
bhukti-mukti-siddhi-kāmī—sakali ’aśānta'
Slovo śānta znamená “zcela klidný”. Člověk nemůže být klidný, dokud nejsou splněny všechny jeho touhy. Každý se snaží o naplnění svých přání; ať už hmotných či duchovních. Obyvatelé hmotného světa jsou aśānta (“neklidní”), neboť mají velmi mnoho tužeb. Čistý oddaný však žádné touhy nemá. Anyābhilāṣitā-śūnya — čistý oddaný je zcela prostý všech hmotných tužeb. Karmī jsou naopak plni tužeb, jelikož se pokoušejí užívat si smyslového požitku. Nejsou klidní v tomto životě ani v příštím, v minulosti, přítomnosti ani budoucnosti. Jñānī zase neustále usilují o osvobození a snaží se splynout s Nejvyšším, a yogīni se ucházejí o mnohé siddhi (“síly”): aṇimā, laghimā, prāpti atd. Oddaný se však o tyto věci vůbec nezajímá, neboť plně závisí na milosti Kṛṣṇy. Kṛṣṇa je yogeśvara, vlastník všech mystických sil (siddhi), a je ātmārāma, plně spokojený Sám v Sobě. V tomto verši jsou yoga-siddhi popsány. Yogī dokáže létat meziplanetárním prostorem bez pomoci jakéhokoliv stroje a cestovat rychlostí mysli. To znamená, že jakmile zatouží dostat se na nějaké místo v tomto vesmíru nebo i mimo něj, může se tam vzápětí ocitnout. Rychlost mysli nelze odhadnout, neboť mysl za sekundu překoná mnoho miliónů kilometrů. Yogīni někdy vstupují do těl jiných lidí a jednají, jak si sami přejí, když jejich vlastní těla již přestávají pracovat. Jakmile tělo zestárne, dokonalý yogī si může nalézt mladé, schopné tělo. Opustí staré, vstoupí do mladého a jedná, jak si přeje. Pán Ṛṣabhadeva jakožto úplná expanze Pána Vāsudeva vlastnil všechny tyto síly mystické yogy, ale spokojil se s oddanou službou Kṛṣṇovi, což se viditelně projevovalo extatickými příznaky, jako je pláč, smích a chvění těla.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k páté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pokyny Pána Ṛṣabhadeva Jeho synům”.