SLOKA 22
āsādita-haviṣi barhiṣi dūṣite mayopālabdho bhīta-bhītaḥ sapady uparata-rāsa ṛṣi-kumāravad avahita-karaṇa-kalāpa āste.
āsādita—položil; haviṣi—všechny předměty připravené k obětování; barhiṣi—na trávu kuśa; dūṣite—když znečistil; mayā upālabdhaḥ—ode mne pokáraný; bhīta-bhītaḥ—s velkým strachem; sapadi—okamžitě; uparata-rāsaḥ—přestal se svou hrou; ṛṣi-kumāravat—přesně jako syn nebo žák světce; avahita—zcela ovládnuté; karaṇa-kalāpaḥ—všechny smysly; āste—sedí.
Když jsem položil všechny obětní předměty na trávu kuśa, hrající si jelínek se dotkl trávy svými zuby, a tím ji znečistil. Jakmile jsem ho pokáral a odstrčil, dostal ihned strach, usedl a znehybněl, přesně jako syn světce. Tak přestal se svou hrou.
Bharata Mahārāja neustále myslel na činnosti jelínka. Zapomínal, že taková meditace a rozptýlení pozornosti ničí vše, čeho dosáhl v duchovním životě.