SLOKA 1-2
śrī-śuka uvāca
atha kasyacid dvija-varasyāṅgiraḥ-pravarasya śama-dama-tapaḥ-svādhyāyādhyayana-tyāga-santoṣa-titikṣā-praśraya-vidyānasūyātma-jñānānanda-yuktasyātma-sadṛśa-śruta-śīlācāra-rūpaudārya-guṇā nava sodaryā aṅgajā babhūvur mithunaṁ ca yavīyasyāṁ bhāryāyām yas tu tatra pumāṁs taṁ parama-bhāgavataṁ rājarṣi-pravaraṁ bharatam utsṛṣṭa-mṛga-śarīraṁ carama-śarīreṇa vipratvaṁ gatam āhuḥ.
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pokračoval; atha — potom; kasyacit — nějakého; dvija-varasya — brāhmaṇy; aṅgiraḥ-pravarasya — který patřil k dynastii velkého světce Aṅgiry; śama — ovládání mysli; dama — ovládání smyslů; tapaḥ — praktikování askeze; svādhyāya — recitace védské literatury; adhyayana — studium; tyāga — odříkání; santoṣa — spokojenost; titikṣā — tolerance; praśraya — velice jemný; vidyā — poznání; anasūya — bez závisti; ātma-jñāna-ānanda — spokojený v seberealizaci; yuktasya — který byl kvalifikovaný s; ātma-sadṛśa — a přesně jako on; śruta — vzděláním; śīla — charakterem; ācāra — chováním; rūpa — krásou; audārya — velkodušností; guṇāḥ — se všemi těmito vlastnostmi; nava sa-udaryāḥ — devět bratrů zrozených ze stejného lůna; aṅga-jāḥ — synové; babhūvuḥ — narodili se; mithunam — dvojčata: bratr a sestra; ca — a; yavīyasyām — s nejmladší; bhāryāyām — manželkou; yaḥ — jenž; tu — ale; tatra — tam; pumān — chlapec; tam — jeho; parama-bhāgavatam — nejvznešenější oddaný; rāja-ṛṣi — ze svatých králů; pravaram — nejctěnější; bharatam — Bharata Mahārāja; utsṛṣṭa — když opustil; mṛga-śarīram — tělo jelena; carama-śarīreṇa — s posledním tělem; vipratvam — jakožto brāhmaṇa; gatam — obdržel; āhuḥ — říkali.
Śrīla Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj milý králi, poté, co Bharata Mahārāja opustil tělo jelena, narodil se ve velice čisté bráhmanské rodině. Kdysi žil jeden brāhmaṇa, který patřil k Aṅgirově dynastii a byl plně obdařený bráhmanskými vlastnostmi: ovládal mysl a smysly, prostudoval védskou a další doplňkovou literaturu, vynikal v rozdávání milodarů, byl vždy spokojený, tolerantní, velice jemný, učený a nikomu nezáviděl. Byl seberealizovaný, praktikoval oddanou službu Pánu a setrvával neustále v tranzu. Se svou první manželkou měl devět synů, kvalifikovaných stejně jako on, a s druhou manželkou zplodil dvojčata — bratra a sestru. O chlapci je uvedeno, že byl nejvznešenějším oddaným a nejlepším ze svatých králů — Bharatou Mahārājem. Toto je tedy příběh jeho dalšího života, poté, co opustil tělo jelena.
Bharata Mahārāja byl velký oddaný, ale nedosáhl úspěchu v jednom životě. V Bhagavad-gītě je řečeno, že oddaný, který nesplní své duchovní povinnosti v jednom životě, dostane příležitost narodit se v rodině plně kvalifikovaného brāhmaṇy, bohatého kṣatriyi či v rodině vaiśyi. Śucīnāṁ śrīmatāṁ gehe (Bg. 6.41). Bharata Mahārāja byl prvorozeným synem Mahārāje Ṛṣabhy v bohaté kšatrijské rodině, ale kvůli svévolnému zanedbání duchovních povinností a přehnané připoutanosti k bezvýznamnému jelínkovi byl nucen narodit se jako potomek jelena. Díky jeho silnému postavení oddaného mu však bylo dáno pamatovat si minulý život. Činil pokání, zdržoval se v odlehlém lese a neustále myslel na Kṛṣṇu. Poté dostal příležitost narodit se ve velice dobré bráhmanské rodině.