SLOKA 3
tatrāpi svajana-saṅgāc ca bhṛśam udvijamāno bhagavataḥ karma-bandha-vidhvaṁsana-śravaṇa-smaraṇa-guṇa-vivaraṇa-caraṇāravinda-yugalaṁ manasā vidadhad ātmanaḥ pratighātam āśaṅkamāno bhagavad-anugraheṇānusmṛta-sva-pūrva-janmāvalir ātmānam unmatta-jaḍāndha-badhira-svarūpeṇa darśayām āsa lokasya.
tatra api—i v tom životě brāhmaṇy; sva-jana-saṅgāt—od společnosti příbuzných a přátel; ca—a; bhṛśam—velice; udvijamānaḥ—jelikož se neustále obával, že znovu poklesne; bhagavataḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; karma-bandha—pouto reakcí za plodonosné činnosti; vidhvaṁsana—jež ničí; śravaṇa—naslouchání; smaraṇa—vzpomínání; guṇa-vivaraṇa—naslouchání popisům vlastností Pána; caraṇa-aravinda—lotosové nohy; yugalam—dvě; manasā—s myslí; vidadhat—neustále myslící na; ātmanaḥ—své duše; pratighātam—překážky na cestě oddané služby; āśaṅkamānaḥ—vždy se bál; bhagavat-anugraheṇa—zvláštní milostí Nejvyšší Osobnosti Božství; anusmṛta—pamatoval si; sva-pūrva—své dřívější; janma-āvaliḥ—řada zrození; ātmānam—sebe; unmatta—šílený; jaḍa—tupý; andha—slepý; badhira—a hluchý; svarūpeṇa—s těmito rysy; darśayām āsa—projevil; lokasya—ostatním lidem.
Bharata Mahārāja si díky Pánově zvláštní milosti pamatoval události ze svého minulého života. I když dostal tělo brāhmaṇy, přesto se velice obával svých příbuzných a přátel, kteří nebyli oddaní. Na takovou společnost si vždy dával velký pozor, neboť se bál, že by mohl znovu poklesnout. Před očima veřejnosti proto vystupoval jako tupý, slepý a hluchý šílenec, aby se s ním druzí nepokoušeli bavit. Takto se chránil před špatnou společností. V nitru neustále myslel na lotosové nohy Pána a opěvoval Jeho slávu, která člověku poskytne ochranu před pouty plodonosného jednání. Tímto způsobem zůstal nedotčen vlivem neoddaných společníků.
Každá živá bytost je poutána různými činnostmi kvůli stykům s kvalitami přírody. Jak uvádí Bhagavad-gītā: kāraṇaṁ guṇa-saṅgo 'sya sad-asad-yoni-janmasu — “Je to následkem jejího spojení s hmotnou přírodou. Tak se setkává s dobrem a zlem v různých životních druzích.” (Bg. 13.22)
Podle své karmy dostáváme různé tělesné podoby v 8 400 000 životních druzích. Karmaṇā daiva-netreṇa — jednáme pod vlivem hmotné přírody, znečištěni třemi kvalitami, a tak dostáváme na vyšší pokyn určitý druh těla. To se nazývá karma-bandha. Abychom se z této karma-bandhy vyprostili, musíme se zaměstnat oddanou službou. Pak na nás kvality hmotné přírody nebudou působit.
māṁ ca yo 'vyabhicāreṇa
bhakti-yogena sevate
sa guṇān samatītyaitān
brahma-bhūyāya kalpate
“Kdo naplno vykonává oddanou službu a za žádných okolností se neodchýlí, ten ihned překonává kvality hmotné přírody, a tak se dostává na úroveň Brahmanu.” (Bg. 14.26) Abychom zůstali odolní vůči nátlaku hmotných kvalit, musíme se zaměstnat oddanou službou — śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ. To je dokonalost života. Když se Mahārāja Bharata narodil jako brāhmaṇa, příliš se o povinnosti brāhmaṇy nezajímal. V nitru však zůstával čistým vaiṣṇavou a neustále myslel na lotosové nohy Pána. Bhagavad-gītā doporučuje: man-manā bhava mad-bhakto mad-yājī māṁ namaskuru. To je jediná metoda, jak se můžeme zachránit před nebezpečím opakovaného rození a umírání.