SLOKA 13
tasya ha daiva-muktasya paśoḥ padavīṁ tad-anucarāḥ paridhāvanto niśi niśītha-samaye tamasāvṛtāyām anadhigata-paśava ākasmikena vidhinā kedārān vīrāsanena mṛga-varāhādibhyaḥ saṁrakṣamāṇam aṅgiraḥ-pravara-sutam apaśyan.
tasya—vůdce lupičů; ha—jistě; daiva-muktasya—jemuž se náhodou podařilo uniknout; paśoḥ—lidského zvířete; padavīm—cestu; tat-anucarāḥ—jeho stoupenci či pomocníci; paridhāvantaḥ—hledali všude možně; niśi—v noci; niśītha-samaye—o půlnoci; tamasā āvṛtāyām—zahaleni temnotou; anadhigata-paśavaḥ—nemohli lidské zvíře chytit; ākasmikena vidhinā—vlivem nepředvídatelného zákona prozřetelnosti; kedārān—pole; vīra-āsanena—sedícího na vyvýšeném místě; mṛga-varāha-ādibhyaḥ—před jeleny, divokými prasaty a tak dále; saṁrakṣamāṇam—který chránil; aṅgiraḥ-pravara-sutam—syna brāhmaṇy pocházejícího z Aṅgirova rodu; apaśyan—nalezli.
Vůdce lupičů chytil pro oběť jednoho takového napůl člověka-napůl zvíře, ale tomu se podařilo utéci. Vůdce okamžitě nařídil svým stoupencům, aby ho chytili a přivedli. Rozběhli se do všech stran, ale nemohli ho nikde nalézt. Když zahaleni hustou tmou hledali uprostřed noci, došli na rýžoviště, kde uviděli vznešeného syna Aṅgirova rodu (Jaḍa Bharatu), jenž seděl na vyvýšeném místě a chránil pole před jeleny a divokými prasaty.